Jistě jste si také někdy kladli otázku, proč si nemůžete určitou věc zapamatovat, zatímco jinému člověku to šlo zapamatovat velmi snadno? Také jste si kladli otázku, proč se někdo učí daleko lépe cizím jazykům, zatím co Vám to dělá problémy a neustále začínáte od začátku. Také Vám někdy dělá problém vzpomenout si na vhodné slovo? Ptáte se, proč je někdo vynikajícím kuchařem a dokáže krásně dochutit pokrmy, zatím co jinému toto dělalo problém. Buď jídlo překořenil, nebo vždy přesolil.

Nejucelenější systém odpovědí na tyto a další otázky nám může poskytnout systém pětice orgánů tak, jak ho znali mudrci tradiční čínské medicíny neboli systém čínského pentagramu.

Starověcí čínští mudrci tvrdili, že každá poznatelná věc – kvalita, kterou se může člověk zabývat, může být rozdělena podle určitých kritérií do pětice tříd – okruhů. Takto lze rozdělit do jednotlivých pěti okruhů i orgány v lidském těle. K těmto orgánům se řadí chutě, které člověk prožívá nebo je nemá v rovnováze. Dále se do těchto okruhů řadí roční období, rozřadí se sem barvy, rozřadí se sem všechny emoce, které člověk zažívá a rozřadí se sem i druhy paměti, kterými člověk disponuje.

Buďme konkrétnější a vyjmenujme si, které základní zná čínská medicína.

Jsou to orgány srdce, slezina, plíce, ledviny a játra. V těchto orgánech je tedy třeba hledat a nalézat prvopočátek všech příčin, respektive tyto orgány jsou ovlivňovány zcela konkrétními emocemi, které jsou prožívány.

Se srdcem se pojí emoce radosti, pocit vítězství, pocit spokojenosti.

Ke slezině se přiřazuje upoutání pozornosti – zájem o nějakou věc a odvedení pozornosti do vnitřního monologu, kdy pak člověk neustále probírá, analyzuje a stará se o nějakou věc nebo osobu. Ústřední emoce, pojmenovaná jedním slovem, je – starost.

Dále jsou to plíce, které jsou odpovědné za vůli člověka tzn. ,že se člověku chce nebo nechce něco udělat. Dále souvisí s emocí smutku, lítostí, pocitu viny, pocitu, že jsem nedokonalý/nedokonalá. Prohloubení těchto emocí může přerůst až k depresi.

Ledviny se pojí s emocí strachu, úzkostí, v mírnější formě obav či nejistot, které přináší každý den.

K játrům se pojí agresivita, akčnost, kritizování druhých lidí a můžeme sem zařadit i takové emoce, jako je žárlivost nebo závist.

 

Než se dostaneme k samotnému očišťování paměti, ještě si přiřaďme k základním orgánům, orgány smyslů. Tedy orgány, které stojí jako brány na vstupu do lidské mysli. Jsou to orgány, jimiž poznáváme okolní svět.

 

Ke slezině patří smysl chuti a smysl hmatu, poznávat a pamatovat si hmatové vjemy. Člověk, který tak např. bude mít toxiny (zátěže) ve slezině nebo orgánech, které dle pentagramu ke slezině patří, bude tak s největší pravděpodobností mít určité dispozice ve vnímání chuti, nebo její dostatečnosti.

 

K plicím se řadí čich. Také proto, že do okruhu orgánů plic patří maxilární dutiny, ve kterých jsou na malém políčku uloženy čichové receptory, které jsou geneticky kódovány a které pak předávají informaci do tzv. čichového mozku v jeho přední části. Kdo bude mít toxiny v okruhu plic, což je velmi časté, ten bude pravděpodobně vnímat vůně s jinou intenzitou a nebude tak na různé vůně příliš citlivý. Přitom čichová informace je evolučně nesmírně důležitá, má instinktivní povahu.

Když se řekne o nějaké situaci, kterou máme řešit: Cítím, že by se ta situace měla řešit tak a tak, potom právě v tom slovu „cítím“, je to instinktivní, kdy nevíme rozumem, jak by se mělo řešit, ale instinktem tzv. čichovou informací cítíme, jak je to správně, jak je to podle přirozenosti. Čichová informace je nesmírně důležitá ve zvířecí říši. Zvířata mají čich vyvinutější daleko více než člověk, ten tuto schopnost evolucí velmi ztratil. Avšak např. při vyhledávání partnerů je velmi důležité, jak si sobě lidé vzájemně voní. To bude určovat, zda jejich partnerství bude trvalé. Také podle vůní a pachových stop lze poznat, jakou emoci člověk prožívá. Jestli třeba prožívá strach nebo úzkost. Vyčištěním okruhu orgán plic dosáhneme výrazného zlepšení vnímání vůní a lepšího zapamatování si jednotlivých vůní. Toto zlepšení velmi ocení např. someliéři.

 

Dalším smyslem je sluch, který se řadí k ledvinám a ostatním orgánům, které spadají pod ledviny. Zde se zmiňme o kostech, které souvisí podle čínské tradiční medicíny právě s ledvinami. Ve skutečnosti se jedná pouze o schopnost slyšet, ale zejména o schopnost rozumět akustické informaci, signálu, rozpoznávat jednotlivá slova a koncentrovat se na ně. To přináší dobré zapamatování daných slov a daných pojmů, tedy zapsání do paměti, aby někdy v budoucnosti mohly být následně vzpomenuty.

Člověk ustrašený a s ledvinovými problémy bude tak mít daleko menší schopnost se učit cizím jazykům, bude se třikrát ptát při výkladu na to samé a jeho myšlení bude také jaksi pomalejší.

Játra souvisí s vizuální informací. Souvisí tedy s orgánem očí a se vstupem a zpracování zrakové informace do mozku. Vzhledem k tomu, že zrakem přijímáme do mozku daleko nejvíce informací, je tedy stav jater velmi důležitý pro pravdivé vnímání reality okolního světa. Ačkoli pro dlouhodobou paměť lidstva slouží zejména informace akustická, mluvené slovo.

Pokud lidskou paměť a lidskou mysl pochopíme jako hard disk počítače, pak právě vyjmenované čtyři smysly a čtyři orgány tvoří zejména vstupy z okolního světa do tohoto hard disku. Zatím co poslední orgán z pětice tedy srdce, představuje výstup z tohoto počítače. Se srdcem tedy souvisí řeč člověka, souvisí schopnost vyjádřit svoje myšlenky a sdílet svoje myšlenky s okolním světem. Patří sem schopnost soustředit se na slovo, schopnost ukázat své emoce na veřejnosti a zapojit je tak do slovního projevu. Věnování se každému druhu paměti je nad rámec tohoto článku.

Pokud se řekne očista nebo detoxikace paměti, tak první co zřejmě vytane na mysl, bude detoxikace paměti akustické, sluchové. Tedy paměti, kterou se učíme cizí jazyky, učíme se pojmy, učíme se nová slova. Jak již bylo řečeno, tak schopnost rozumět mluvenému slovu a tedy i zapamatovat si jej, souvisí s okruhem orgánů ledvin. Kromě samotných ledvin do tohoto okruhu přináleží močový měchýř jako orgán tzv. podřízený, močová trubice, vnitřní pohlavní orgány ženy a muže, a především celý kosterní systém, tedy každá jednotlivá kost v těle. Takže se m patří i kosterní aparát středního ucha, tj. kladívko, třmínek kovadlinka, jejichž bezchybná funkce je naprosto důležitá pro přenos akustického signálu do vnitřního ucha, kde je tento signál dále frekvenčně analyzován a přenášen do dalších mozkových struktur.

Chceme-li tedy zlepšit schopnost zapamatovat si slovo, zabývejme se toxiny tzv. ledvinovými. Tedy toxiny, které se objevuji na vyjmenovaných tkáních, nebo jimi nepřetržitě probíhají a kumulují se.

Které toxiny to mohou být?

V prvé řadě jsou to tzv. infekční ložiska. Jsou to ty infekce, které po prodělaných onemocněních (např. zánětu močového měchýře nebo ledvin) nebyly zcela z organismu zlikvidovány a tzv. se zapouzdřily, nebo se jiným způsobem skryly před působením imunitního systému a vytvořily tak latentní (spící) ložisko. Toto ložisko většinou plodí tzv. mikrobiální toxiny, které ložisko uvolňuje vně svého většinou chemického obalu, a způsobuje tak poškození organismu. Nervový systém je  často na tyto mikrobiální toxiny citlivý, proto člověk s takovýmto infekčním ložiskem může mít určité neidentifikovatelné bolesti, které klasická medicína není schopna na svých zjistit, není schopna rozpoznat jejich příčinu.

Metoda C.I.C. se zabývá právě tím, jak z těla odstranit tato ložiska. Úspěchy při odstraňování ložisek z ní dělá metodu, která je ojedinělá, neboť nabízí jakýsi nadstandard. Tedy něco, co ve svém důsledku klasická medicína neumí řešit, neboť působení těchto skrytých infekčních ložisek stojí i mimo působení antibiotik.

Dalším velice známým a v populaci značně rozšířeným toxinem je olovo, které je běžně přítomno v přírodě, ve stopovém množství i v potravinách. Olovo se v 99% ukládá do kostí, protože má velmi podobné chemické vlastnosti jako vápník. Tzn. vytlačuje vápník z jeho vazeb a dostává se tak jako součást kostního minerálu do kostí. Kritické období pro ukládání vápníku a tedy i vstřebávání olova je období, kdy člověk roste. Jedná se o období prenatální a období dospívání, až do doby kdy se epifýza kostí ukončí a kostra dále již nenabírá na objemu.

Je prokázáno, že lidé, děti, které mají ve svých kostech větší obsah olova než druhé děti, budou mít větší IQ právě pro rychlost, se kterou zpracovávají při testu IQ zadané abstraktní úlohy. Tedy čím více olova v organismu, tím je člověk pomalejší „kostnatější“, víc je úzkostný a ztrácí určitou bystrost.

Metoda C.I.C. spočívá v tom, že se vybudí imunitní systém do imunitní odpovědi na antigeny. Nejen toxiny, které jsme výše zmiňovali, ale celkově i na jinou řadu toxinů/antigenů.

Detoxikací se paměť člověku určitě nezmění hned, ale když bude člověk trpělivější, tak za několik měsíců může již zcela zřetelně pocítit účinky očisty orgánů, které s pamětí souvisí. Po několik letech to může být proměna zcela zásadní až neuvěřitelná.

 

Ing. Vladimír Jelínek