Některé alergie jsou sice celoroční (např. astma a alergická rýma), ale pro mnoho lidí je synonymem jara právě slovo alergie. Ti kvetoucí stromy a trávy spíše proklínají, než aby si je užívali. Jak tedy můžeme s nepříjemnými alergickými reakcemi bojovat? A je taky možné, že se u nás projeví příznaky alergie až v dospělosti? Odpoví nám doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.
Alergie se vyvíjí na základě genetické dispozice. Výzkumy zjistily, že v sobě nese vlohu pro její rozvoj celých 60 % populace. Musí být ovšem vyprovokována vlivy zevního prostředí.
„Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění u dítěte nealergických rodičů se pohybuje kolem 10 %. Jestliže má dítě jednoho z rodičů alergika, existuje až 30 % pravděpodobnost, že bude rovněž alergické. Pokud má oba rodiče alergiky, pak je u něj riziko rozvoje alergie 50-60 %. Jestliže mají dokonce oba rodiče stejný typ alergie (např. na pyly trav), pak je až 80 % pravděpodobnost, že dítě bude alergické na travní pyly,“ vysvětluje doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.
Pozor na koncentraci alergenu
Kromě genetiky závisí rozvoj alergie na množství, délce a intenzitě působení konkrétního alergenu.
„Pokud má v sobě někdo genetickou dispozici pro rozvoj alergie a během dětství má náhodný nebo běžný kontakt, např. s kočkami v okolí domu, je pravděpodobné, že se u něj alergie nevyvine. Spíše se stane vůči alergenům koček tolerantní. Ale pokud takto disponovanému jedinci, např. dítěti v 6 letech pořídíme kočku do bytu, kde je tisícinásobně vyšší koncentrace kočičího alergenu než venku, je velmi pravděpodobné, že se u něj alergie vyvine,“ pokračuje odborník.
Typický je takzvaný alergický pochod. Alergie začíná při přechodu na umělou výživu jako alergie na kravské mléko a projevuje se zažívacími potížemi. V kojeneckém věku se rozvine atopický ekzém a v batolecím věku se začínají objevovat alergie respirační – alergická rýma a následně astma. Jestliže jste si tímto procesem neprošli, ještě nejásejte. Alergie vás může překvapit v jakémkoliv věku.
Jak vyzrát na příznaky alergie?
Primární je především prevence, mít tedy co nejpřirozenější životní styl a návyky.
„Důležitá je pestrá strava bohatá na vitamín C, žádné jednostranné diety (pokud to není ze zdravotních důvodů), dostatečný pobyt na čistém vzduchu, otužování, dostatek spánku a odpočinku, nepřecházet nachlazení a dodržovat základní pravidla hygieny,“ zdůrazňuje lékař.
Když se s projevy alergie setkáte poprvé, zkuste sami identifikovat příčinný alergen, abyste ho následně mohli ze svého okolí co nejvíce odstranit. Mohou vám pomoci stránky pylové služby, kde najdete přehled sezónních alergenů. Mějte na paměti, že se množství pylu s deštěm výrazně snižuje.
„Ke zmírnění potíží můžeme použít základní léky – antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárnách jak ve formě tablet, tak i lokální ve formě nosních sprejů nebo očních kapek. Jedná se o velmi bezpečné léky ověřené svou účinnosti, proto jsou volně v prodeji. Zásadně platí, že je dobré je použít co nejdříve,“ radí pan docent.
Jedním z osvědčených tipů jsou např. kapky do očí a sprej do nosu Allergodil. Kapičky pomáhají odstranit zarudnutí, svědění nebo slzení očí spojené s kýcháním. Sprej zase pomůže s vodnatým výtokem z nosu, svěděním v nose nebo ucpaným nosem.
Pokud jste dostali vše pod kontrolu, není potřeba žádných dalších opatření. Jestliže ale tato opatření nejsou dostatečná a alergie vás omezuje v pracovních či společenských aktivitách, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, který může udělat běžné základní alergologické vyšetření.
Vyvíjejí se stále nové alergeny?
Látky vyvolávající alergickou reakci jsou víceméně pořád stejné, ale spíše získávají v současných životních podmínkách nový význam.
„V uzavřené městské bytové zástavbě, kde dostatečné neproudí vzduch, je mnohonásobně vyšší koncentrace trav než na venkovských loukách. To samé platí u roztočových alergenů - v bytech s ústředním topením a čalouněným nábytkem je jich mnohem více. Projevům alergie napomáháme také chovem domácích zvířat v bytech,“ doplňuje lékař.
Velký význam má i kvalita ovzduší, protože průmyslové exhalace, automobilové zplodiny spalování, časté „lehké slizniční katary“, které jsou přecházeny, narušují ochranou bariérovou funkci sliznic a kůže, a tím umožňují snadnější průnik alergenů do podslizničních struktur a snadnější senzibilizaci organismu.
Mezi novější alergeny patří některé nové chemické molekuly obsažené převážně v potravinách, které se používají jako konzervanty, potravinářská barviva a různá additiva, některé léky nebo zevní alergeny – kosmetika, dekorační a čisticí prostředky, stavební materiály, textil apod.
Největší mýtus o alergii: Nebudu jíst chemii, pomůže mi alternativa
Na internetu i v knížkách sice najdete informace o alternativních postupech a přípravcích, jak bojovat s alergií, ale žádný z nich nemá ověřený standardní efekt, který se pohybuje na max. hranici 20-30 % účinnosti, což je u alergií účinnost placeba.
„Skutečně účinná léčba má úroveň účinnosti 70-80 %. Výhodou však někdy je, že někteří z pacientů, kteří se dají na alternativní cestu zvládání alergie, začnou sami od sebe (mnohdy i nevědomky) uplatňovat správná režimová opatření, která sama o sobě výrazně sníží úroveň alergických potíží,“ dodává doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc..
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.