Frakovou vestu a košili s motýlkem, dobový fotoaparát a expozimetr, s nimiž spisovatel pořizoval snímky neposedné foxteriérky Dášeňky, ale i jedinečné snímky Čapkovy pracovny a okolí jeho letního sídla od Josefa Sudka. Tyto a mnohé další unikáty nabídne nyní nově upravená expozice věnovaná životu a dílu Karla Čapka v Památníku Karla Čapka na Strži ve Staré Huti u Dobříše. Výstava mapující život a dílo velikána české i světové literatury se zde mění po dlouhých dvaceti letech. V novém kabátě se představí i samotné výstavní prostory, které prošly rekonstrukcí. Jarní vernisáž proběhne v Památníku 29. dubna od 14 hodin a zahájí tak další turistickou sezónu: jen loni se sem přišlo podívat přes 12 000 lidí.

„Kromě představení jedinečných, na veřejnosti dosud nevystavovaných předmětů a archiválií spojených s životem Karla Čapka, jsme novou expozicí chtěli vrátit letní vilu na Strži do podoby skutečně obývaného prostoru – místa, které spisovatel miloval, sám se pustil do jeho rekonstrukce a kde s Olgou Scheinpflugovou strávil i poslední roky svého života,“ říká ředitelka Památníku Kristina Váňová.

Podle ní zájem návštěvníků určitě přitáhnou zejména osobní předměty spisovatele, kam vedle oblečení pro slavnostní bankety patří i hedvábné kapesníky s monogramem nebo ponožky naaranžované v dobovém prádelníku. Atmosféru místa, které se zejména s příchodem pěkného počasí stává lákavou turistickou atrakcí, dotváří také nově nainstalovaná zákoutí s elegantním dobovým nábytkem.

K vystaveným raritám patří třeba i účtenky od řemeslníků, kteří na Strži v letech 1935-38 vykonávali nejrůznější práce a opravy. „Dokreslují nám každodenní pracovní úsilí těchto lidí –  některé jsou i s autentickými pravopisnými chybami,“ doplňuje Váňová.

Očima Josefa Sudka

K velkým lákadlům nové expozice rozhodně patří také reprodukce dosud málo známých fotografií Josefa Sudka. Ten přijel na Strž v roce 1949 jako člen Společností bratří Čapků a pořídil zde jedinečné snímky Čapkova stolu ve spisovatelově pracovně. Svým nenapodobitelným stylem vyfotografoval Sudek i nejbližší okolí domu – zahradu, rybník i Čapkovu oblíbenou vyhlídku. „Soubor celkem šesti snímků, odrážejících Sudkův cit pro atmosféru místa, zapůjčila Památníku Městská část Prahy 10, která spravuje Čapkovu pražskou vilu: právě v ní byly do té doby neznámé Sudkovy snímky před dvěma lety objeveny,“ prozrazuje původ unikátní fotografické sbírky  Kristina Váňová a přidává další podrobnosti z chystané výstavy: „Příběh spisovatele v naší nové expozici nekončí Čapkovým úmrtím v roce 1938, ale ukazuje, jak se k němu upínali lidé v dobách totalitních režimů a jak jeho tvorba  žije v současnosti. Třeba na českých divadelních scénách jako je Švandovo, Vinohradské či Národní divadlo v Praze, kde se stále uvádějí jeho hry.“

Čapkovy podkovy pro štěstí

Z původní výstavy zůstanou zachovány ty nejzajímavější části –  především Čapkova pracovna, ale i jeho pečlivě sepsané pokyny pro hosty, jak letní sídlo užívat v době jeho nepřítomnosti. Návštěvníci zde najdou také dvě podkovy pro štěstí, které prý spisovatel přinesl z jedné procházky dobříšskými lesy a vlastnoručně je pak přibil do dřevěného prahu.

K vidění je rovněž kolekce Čapkových knih, dobové tisky, filmový dokument o jeho životě a mnoho fotografií a faksimilií dopisů, získaných v aukcích nebo darem od soukromníků.

Prohlídku nyní zpříjemní nově instalované uzamykatelné skříňky na tašky a svršky, aby se návštěvníci expozice mohli po budově pohybovat jako skuteční spisovatelovi hosté. Úpravou prošel také prodejní pult s knihami a upomínkovými předměty, nabízející mimo jiné nově vydanou knihu s citáty Čapkova blízkého přítele, spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky: ten byl na Strži tak častým návštěvníkem, že mu tu Karel s Olgou zařídili vlastní pokojík, který je zde pod jménem Peroutkárna k vidění dodnes.

Památník dál rozkvétá

Úpravy budovy a vytvoření nové výstavy stálo zhruba 800 000 Kč. „Na financování se větší částkou podílel zřizovatel Památníku Středočeský kraj, významnou dotaci poskytlo i Ministerstvo kultury ČR,“ uvádí Kristina Váňová. „Výtvarnou a grafickou část expozice vytvořili manželé Jiřina a Pavel Bosákovi, scénář a libreto je dílem Památníku Karla Čapka. Při přípravě jsme spolupracovali s čelnými kulturními institucemi, především Památníkem národního písemnictví.“

Do konce března je Památník otevřen od pondělí do pátku od 9.00 do 16.00 hodin. Od dubna sem lze zajít denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00. Vstupné je 40.- Kč pro dospělé a 20.- Kč pro děti a důchodce, rodinná vstupenka stojí 100.- Kč.

Památník zažívá v posledních letech nebývalý rozkvět: nové expozice věnované Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi – dvěma osobnostem, s nimiž Čapka pojilo hluboké osobní i přátelské pouto – tu byly otevřeny téměř přesně před rokem.

Více na www.capek-karel-pamatnik.cz

Karel Čapek (9. ledna 1890 – 25. prosince 1938)
Český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf se narodil v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře Antonína Čapka. Po gymnáziu ukončil roku 1915 studium na Filosofické fakultě UK v Praze a získal doktorát. Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn.
Působil jako redaktor v časopisech Národní listy, Nebojsa a v Lidových novinách. Byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla a také prvním předsedou Československého PEN klubu.
V roce 1935 se na vinohradské radnici oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Poslední tři roky svého života prožil ve Strži u Staré Huti nedaleko Dobříše, kde je umístěn Čapkův Památník. Zemřel na plicní edém několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Celkem sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, v letech 1932 až 1938.

Roku 1995 byl Karlu Čapkovi in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka a letos byl spolu s bratrem Josefem oceněn titulem Rytíř české kultury.

Víte, že...?

- Čapek byl mimořádně dobrým amatérským fotografem - kniha Dášeňka čili Život štěněte z roku 1933 byla nejprodávanější fotografickou publikací období první republiky a vyšla v několika desítkách vydání.

- Méně známá je záliba Karla Čapka v etnické hudbě, vyrostlá ze zájmu o cizí kultury vůbec. Patřil mezi přední sběratele; celou dochovanou sbírku jeho dědicové věnovali Náprstkovu muzeu.