Matky coby strážkyně zdraví celé rodiny si často kladou otázku, jak dítě nejlépe chránit. Do jakého věku potomka kojit? Dát jej očkovat proti vybraným nemocem anebo ne? Pokud ano, kdy? Jak je to s ochranou dětí proti klíšťové encefalitidě, které nyní opět hodně přibylo?

Letos výrazně stoupl počet lidí nakažených klíšťaty. Parazitům přála mírná zima a poté i vhodné podmínky v průběhu jara a léta. Některé regiony hlásí i násobný nárůst případů. Největší zdravotní pojišťovna VZP oznámila, že zájem o očkování z roku na rok roste a ona jen za první pololetí vyplatila 75 tisíc příspěvků na očkování.

Děti se často s klíštětem „setkají“ například na letním táboře. „Nejčastěji chytí klíště v lese nebo na louce, a to při různých pohybových aktivitách či při míčových hrách,“ říká táborový vedoucí Marek Šnajdr, který působí na táboře v Radešově na Šumavě. Klíšťata jsou podle něj obvykle objevena hned první, nejpozději druhý den po přisátí. Táboroví vedoucí a zdravotníci vytahují v průměru zhruba dvě denně. „Děti se každý den koupají a prohlížejí. Občas dítě samo přijde, že je svědí nějaké místo, a tak klíště objevíme,“ dodal Šnajdr. Ačkoliv na dobře fungujících táborech vedoucí děti hlídají, další prevence může být užitečná. K přenosu infekce totiž v případě encefalitidy postačí i jen několik málo hodin.

Jak děti chránit

Mnoho rodičů řeší dilema: v jakém věku máme dát děti naočkovat proti klíšťové encefalitidě? A v jaké fázi roku je to vhodné? Odpověď není zcela přímočará. Očkovací látky proti encefalitidě jsou schválené pro děti starší jednoho roku. Ovšem – pravděpodobnost přisátí klíštěte na úplně nejmenší děti není až tak veliká. Jestliže dítě na výletech do přírody nosíme nebo vozíme v kočárku, klíště si k němu najde cestu jen obtížně. Pokud zrovna nebydlíme na hájence a malé děti se běžně nebatolí v trávě (či na podzim ve spadaném listí), bylo by jejich očkování asi trochu předčasné.

„Naprosto ideální příležitostí pro zahájení očkování jsou pravidelné kontroly u pediatra, které každé dítě od 3 let výš absolvuje ve dvouletých intervalech,“ uvedl doc. MUDr. Rastislav Maďar, očkující lékař a člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.

Dítě se do ordinace pediatra obvykle dostane, když je trápí nějaký zdravotní problém. V takové situaci, při oslabení organismu, však samozřejmě není vhodné očkovat. „Zato preventivní prohlídka představuje okamžik, kdy do lékařské ordinace přichází dítě bez akutní nemoci. Prohlídky ve 3, 5, 7, 9 či 11 letech jsou proto skvělou příležitostí pro očkování. Rozhodnutí, který rok konkrétně zvolit, je na rodičích – podle pravděpodobnosti přisátí klíštěte. Čím je dítě větší, tím je náročnější monitorovat jeho aktivity v rizikových oblastech a vždy pečlivě prohlédnout jeho pokožku. Není proto vhodné se zahájením očkování čekat příliš dlouho,“ dodává docent Maďar.

Spíše ranější věk pro očkování mohou zvážit rodiče, kteří s dětmi pobývají na venkově anebo chovají volně se pohybující domácí zvířata. Dítě trávící hodně času na zahradě či v lese se samozřejmě setká s klíštětem častěji než to městské. Do domácností chovatelů zase klíšťata putují ve zvířecí srsti.

Tip: Informujte se u své zdravotní pojišťovny, jakým způsobem proplácí příspěvky na očkování. Možná zjistíte, že při započetí očkovacího schématu na podzim můžete čerpat příspěvek i na třetí dávku v příštím roce. Například u největší zdravotní pojišťovny VZP to možné je.

U této pojišťovny je letos termínem pro uplatnění příspěvku středa 30. listopadu. Avšak pozor – pojišťovna má na tyto příspěvky omezený rozpočet. Vyplatí se proto neotálet. Na zájemce, kteří přijdou pozdě, se nemusí dostat.

Pokud začnete na podzim

Když se člověk dává očkovat poprvé, zajde si za další 1 až 3 měsíce od první dávky ještě na jednu. Poté je už do vysoké míry chráněný. S odstupem měsíců následuje ještě třetí dávka. Při zahájení očkování na podzim si lze zajistit ochranu dostatečně včas pro nadcházející jarní a letní sezonu. Letos se objevily první případy nemoci už v únoru.

První přeočkování následuje po 3 letech a posléze stačí u dětí, dospívajících a dospělých mladšího a středního věku přeočkování jednou dávkou za pět let. Až ve vyšším věku, kdy je imunita člověka slabší, je nutné přeočkování v kratších tříletých intervalech.