Ukončit nájem bytu lze několika způsoby. Nejčastěji se setkáváme s  dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem o skončení nájmu, ale zákon také oběma stranám umožňuje podat výpověď z nájmu. Všechny způsoby ukončení nájmu se však řídí určitými pravidly.

Pronajímatel a nájemce mohou uzavřít dohodu o skončení nájmu bytu bez ohledu na to, zda byl nájem uzavřen na dobu určitou nebo neurčitou. Vzhledem k tomu, že smlouva o nájmu bytu má být uzavřena písemně, dohoda o skončení nájmu by měla mít rovněž písemnou formu. Pokud za účastníky podepisují dohodu jejich zástupci, je zapotřebí si ověřit, zda jednají na základě plné moci. „V případě, že je pronajatý byt ve vlastnictví právnické osoby, doporučujeme nahlédnout do veřejného rejstříku a ověřit si, zda je zástupce společnosti oprávněn k podpisu dohody o skončení nájmu,“ radí Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny dTestu.

V případě společného nájmu bytu manžely nemůže dohodu o nájmu uzavírat pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého. Podobně se řeší společný nájem bytu více nájemci. Ani tehdy nemůže jeden ze společných nájemců uzavřít dohodu za ostatní nájemce, pokud k tomu nemá jejich souhlas.

Vedle dohody o skončení nájmu, na které se obě strany musí dohodnout, je možné podat jednostrannou výpověď z nájmu bytu. Ta musí mít vždy písemnou formu a musí být doručena druhé smluvní straně. „Je třeba zdůraznit, že se za písemně podanou výpověď nepovažuje odeslání běžného e-mailu,“ připomíná Zelený a dodává další povinné náležitosti: „Ve výpovědi musí být vždy uvedeno, kdo ji dává a komu je určena. Dále musí obsahovat označení pronajatého bytu a jednoznačný projev vůle nájem bytu ukončit. Pokud je na straně pronajímatele nebo nájemce více účastníků, měla by výpověď směřovat vždy všem z nich.“

Nájemce je oprávněn vypovědět smlouvu o nájmu bytu uzavřenou na dobu neurčitou kdykoliv bez udání důvodu. Smlouvu uzavřenou na dobu určitou lze vypovědět jen v případě, že se podstatně změnily okolnosti, z nichž strany při vzniku nájemní smlouvy vycházely. Délka výpovědní doby je ze zákona tři měsíce. Výjimečně, stanoví-li tak zákon, může být výpověď dána i bez výpovědní doby.

Pronajímatel může nájem vypovědět pouze za podmínek, které výslovně uvádí zákon. Jedná se například o neplacení nájemného a nákladů na služby po dobu delší tří měsíců, nenapravitelné poškozování bytu nebo domu nájemcem, spáchání úmyslného trestného činu vůči pronajímateli, členu jeho domácnosti nebo jiné osobě, která v domě bydlí, případně proti cizímu majetku, který se v domě nachází. Zákon zná i důvod, pokud pronajímatel potřebuje byt pro vlastní bytovou potřebu nebo pro bytovou potřebu své rodiny.

Pronajímatel musí ve výpovědi vždy uvést konkrétní zákonný důvod. Nepostačí, pokud je důvod uveden obecně, musí být vždy přesně skutkově vymezen. Výpověď ze strany pronajímatele musí obsahovat i poučení nájemci o možnosti podat námitky a žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve dvouměsíční lhůtě od doručení výpovědi.

 

Při podání výpovědi z nájmu bytu je rovněž nutné zajistit její řádné doručení druhé smluvní straně. „Pokud výpověď posíláte poštou, je vhodné zvolit doporučenou poštovní zásilku určenou do vlastních rukou adresáta a opatřit ji dodejkou, na jejímž základě se dozvíte, kdy byla výpověď doručena. To je podstatné zejména pro určení počátku běhu výpovědní doby,“ radí Zelený a dodává: „Ze zákona se má za to, že zásilka odeslaná poštou byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání. Výpověď se považuje za doručenou, i pokud adresát výslovně odmítne zásilku s výpovědí převzít.“