Je prokázáno, že až 50 % změn na kůži je ovlivněno nesprávným životním stylem. Zhruba z poloviny máme tedy za stav naší pokožky zodpovědnost. Výzkumy dále dokazují, že pleti, které byste měli především v létě věnovat speciální péči, velmi svědčí konzumace mléka a mléčných výrobků.

Naše tělo si bohužel všechno pamatuje, a pokud něco zanedbáme, vrátí nám to i s úroky. Jestliže například nepřijímáme dostatečné množství vitamínu B6, praskají nám často koutky. Nedostatek zinku v dětském věku může zase způsobit různé ekzémy či lupénku.

„V posledních letech výrazně stoupá počet pacientů s atopickým ekzémem. Je prokázáno, že této nepříjemnosti můžeme předcházet, pokud konzumujeme probiotika, antioxidanty a nenasycené mastné kyseliny,“ vysvětluje dermatoložka doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. v rámci projektu na podporu mléka a mléčných výrobků Bílé plus.

Probiotiky nejen na atopický ekzém

Probiotika jsou živé doplňky stravy, jež pozitivně ovlivňují mikrobiální střevní rovnováhu. „Řada studií dokázala, že zvyšují odolnost našeho organismu. Najdeme je především v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou například jogurty, zákysy, kefíry,“ zmiňuje odbornice z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Výzkumy dokonce prokázaly, že pokud užívají probiotika těhotné a kojící ženy, působí to coby prevence atopického ekzému u jejich dětí.“

Proč zrovna probiotika, jak působí na náš organismus, jak zlepšují naší imunitu? „Na základě kontaktu probiotik se střevním epitelem dochází k uvolňování mediátorů (cytokinů) a aktivují se zároveň imunitní buňky. Tyto mediátory, části bakterií a buňky imunitního systému mohou být transportovány krví do ostatních orgánů včetně kůže, kde mohou pozitivně ovlivňovat imunitní odpověď. Jedná se o tzv. bio-indukci,“ objasňuje paní docentka.

Probiotika kromě předcházení nebo zmírnění alergických a atopických projevů u dětí zároveň obnovují střevní mikroflóru po užívání antibiotik, mají protinádorový účinek nebo jsou prevencí respiračních onemocnění (nachlazení, chřipky) a infekcí močového ústrojí.

Přírodní „mléčná“ kosmetika – na krásu i popáleniny

Mléko a mléčné výrobky jsou skvělé nejen k využití zevnitř organismu, ale i zvnějšku. „Odnepaměti se mléko a syrovátka používají ke koupelím. Představují totiž oblíbené suroviny přírodní kosmetiky. Jsou bohaté na vitamín B, proteiny a minerály. Naši pokožku příjemně zjemňují a zvláčňují, dodají ji lesk a jemnost.“

Další z možností, jak využít produkty z mléka, jsou pleťové masky či vlasové zábaly. „Není nic jednoduššího než smíchat bílý jogurt s trochou medu a žloutkem a aplikovat tuto masku na obličej. Vlasy skvěle vyživíme směsí mléka, žloutku, medu a olivového oleje,“ upřesňuje dermatoložka.

A co když se vám někdy spálí obličej od sluníčka? „Vyzkoušejte osvědčený recept jižanských zemí – bílý jogurt bohatý na probiotika. Nejenže chladí, ale posiluje i lokální imunitu kůže a urychluje hojení. Na spáleniny pomáhají i obklady z mléka či potření postiženého místa tvarohem.“

Další tipy na krásnou a zdravou pleť

Co bychom měli kromě konzumace mléka a mléčných výrobků pro naši pokožku ještě udělat?

Aby byla naše kůže zdravá, nesmíme zapomínat na:

• vitamín A (žloutky, mrkev, játra, tuky v mléčných výrobcích a zelené potraviny)
• esenciální mastné kyseliny (mandle, vlašské ořechy, ryby, klíčky)
• zinek (ustřice, mrkev)
• B-vitamíny
• kyselinu listovou
• dostatek neslazených tekutin

Pro krásu naší pokožky doplňujme:

• Karotenoidy (mrkev)
• Lykopen (rajče)
• Izoflavonovidy (sója)
• Vitamín C, E (citrusy)

Čemu bychom se měli raději vyhnout? Volným radikálům! Tedy:

• UV záření
• Alkoholu
• Kouření
• Nedostatku spánku
• Smogu

„Je dokázáno, že kuřák, který se vystavuje denně pravidelně déle než 2 hodiny slunci, má více než jedenáctkrát vyšší riziko vzniku vrásek než nekuřák, jenž pobývá na slunci sporadicky,“ varuje dermatoložka.

„Když bychom to shrnuli, mějme na mysli, abychom dodržovali pitný režim a přijímali kvalitní stravu plnou probiotik. Denně jsou doporučovány 2-3 porce mléka či mléčných výrobků,“ uzavírá doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. v rámci projektu Bílé plus. Více najdete na www.bileplus.eu.