Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Život před narozením

Život před narozením

PhDr. Jiří Tyl, PhDr. Vendula Tylová

Dnes se považuje za nesporné, že dítě před narozením vede intenzivní duševní život. Má sny, emoční reakce, vnímá všechny smyslové podněty, pamatuje si je a také je kognitivně zpracovává, utváří si vztah k matce a otci. Řada experimentů prokázala, že novorozeně rozeznává podněty, kterým bylo vystaveno v průběhu těhotenství, a adekvátně na ně reaguje.

Stimulace plodu

V 60. letech 20. století newyorský psycholog Salk provedl výzkumy prenatálního imprintingu z krve matky pulzující placentou. Identifikoval ukazatele změn chování plodu. Neuroanatom Marion Diamondová z Kalifornské univerzity Berkeley zahajuje výzkum trvající třicet let, dokazující, že podnětné vnější prostředí mění u potomků krys fyziologii mozku a zdokonalují jejich schopnost učení. 1962 Montagu: Prenatální vlivy shrnuje stále rozsáhlejší informace o životě plodu. 70. léta přinášejí technologie monitorování procesů v těhotenství včetně fotografických zobrazení, zvyšuje se zájem veřejnosti o život před narozením.

Prenatální psychologie vstupuje na pole vědeckých disciplín roku 1971: první profesionální organizace založena ve Vídni, o deset let později v Torontu. Rodiče na celém světě přikládají reproduktory na matčino břicho, plod se pohybuje a stimulace na něj má pozitivní vliv. Psycholog DeCasper z Univerzity North Carolina prokázal, že novorozeňata dávají přednost hlasům, které slyšela ještě před narozením a upřednostňují hlas matky.

Teorie učení před narozením

Vysvětlení tohoto jevu bylo poprvé učiněno v roce 1982 Brentem Loganem, který jej označil za teorii "před-učení" V této teorii úbytek mozkových buněk v mozku plodu, jež ke konci prenatálního období nabývá na intenzitě, může být zpomalen působením na plod z okolí ve formě akustické stimulace.

Výsledkem je posílený nervový vývoj, přesný opak retardace. Poté, co bylo hydrofonem zjištěno, že většinu zvuků v matčině bezprostředním okolí vnímá i plod, ačkoli byly nastaveny na 30-35 decibelů, a že konstantní "akustický objem" v děloze dosahuje až 95 decibelů (!!), autor v roce 1986 přikročil k administraci určité akustické stimulace každodenně několik hodin. Tato administrace probíhala v rámci pilotní studie zahrnující dvanáct dětí (včetně dvojčat). Výsledky byly potvrzeny v následných kontrolovaných studiích.

Výsledky: Biochemický či elektrofyziologický efekt prenatální stimulace na buněčné úrovni může být doložen neobvykle velkou porodní délkou, váhou a obvodem hlavy. Děti bývají častěji donošeny. Překvapivě mezi dětmi, které absolvovaly program Baby Plus, nebyl referovány žádné tzv. lehké mozkové dysfunkce – hyperaktivita, poruchy pozornosti, učení apod. Trénink rytmicity mozkových frekvencí je nejslibnějším účinkem, který bude třeba dále zkoumat. Trénink vede (dle referencí rodičů) k dětem nejenom nadaným a schopným učení, ale hlavně pohodovým, dobře sociálně adaptovaným. Prenatálně stimulované děti jsou vývojově napřed a tento náskok se s jejich věkem zvětšuje.

Komercializace tohoto přístupu byla zahájena v roce 1989 a dosud se na všech kontinentech narodilo přes 100 000 takto stimulovaných dětí ze všech socioekonomických vrstev společnosti z USA, Ruska, Číny a dalších zemí včetně ČR. Nejstarším dětem je nyní 16 let. Nejnovější prostředek byl vyvinut v Prenatal Institute s obchodním názvem BabyPlus. Jedná se o malou mikročipovou jednotku umístěnou v oděvu nebo nylonovém pásu na břiše matky. V současné době na trhu žádná jiná technologie stimulace plodu není. Klinické experimenty provedené nezávislými výzkumníky stále ověřují původně zjištěné pozitivní účinky a dosud nebyly zjištěny žádné negativní vlivy.

Prenatální učení u nás

V USA je prenatálně stimulovaných dětí přes 60 000. V České republice se první BabyPlus narodilo v roce 1999, nyní (prosinec 2005) je u nás asi 3000 dětí, které absolvovaly učení před narozením pomocí programu Baby Plus.

Neurolog profesor Faber uvádí:

Učení je programování mozku. M. Jouvet charakterizoval paradoxní spánek jako genetické programování mozku. Přes tuto endogenní potřebu paradoxního spánku pro vývoj prenatálního mozku, lze využít paradoxní spánek i pro "exogenní učení". A toto se právě děje pomocí zevní stimulace, kdy se břišní stěna matky stimuluje rytmickými zvuky, frekvenčně odlišnými od rytmu matčina srdce. Výzkumy ukazují, že takto narozené děti jsou emočně stabilnější a mají vyšší IQ. Myslím, že je to metoda je neškodná a stimulace je tak "fysiologická", že je organismus dítěte schopen si ji vykompensovat, ukáže-li se nevhodnou."

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz