V SOBOTU A V NEDĚLI 2. 2. – 3. 2. 2013, V RÁMCI OSLAV VÝROČÍ, PŘIPRAVILA NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE PRO NÁVŠTĚVNÍKY VSTUP ZDARMA DO SVÝCH EXPOZIC.

LEKTORSKÁ ODDĚLENÍ NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE NA VOLNÝ VÍKEND PŘIPRAVILA ČTYŘI DESÍTKY DOPROVODNÝCH PROGRAMŮ PRO DĚTI I DOSPĚLÉ VE VŠECH OBJEKTECH NARODNÍ GALERIE V PRAZE, PŘIČEMŽ HLAVNÍ UDÁLOSTÍ BUDE DNE 3. 2. V 15 HODIN KŘEST KNIHY FRANTIŠEK FRANK FRANTÍK FRANCOIS KUPKA VE 4. PATŘE VELETRŽNÍHO PALÁCE (VÍCE INFORMACÍ KE SLAVNOSTNÍMU KŘTU NALEZNETE V PŘILOŽENÉM PROGRAMU).

VSTUP ZDARMA SE NETÝKÁ MEZINÁRODNÍ VÝSTAVY FRANTIŠKA KUPKY: CESTA K AMORFĚ V SALMOVSKÉM PALÁCI A VÝSTAVY SLOVANSKÁ EPOPEJ VE VELETRŽNÍM PALÁCI, KTEROU POŘÁDÁ GALERIE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. ZDE BUDE VSTUPNÉ BĚŽNÉ.

Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla, řečeno dobovou terminologií, pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti. Korporace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce, které Praha postrádala: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.

Právě Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce – Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století.

V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se roku 1919 ujal Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii.

Ve složitém válečném období v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.

Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.

V současné době spravuje Národní galerie v Praze sedm objektů s pěti stálými expozicemi:
klášter sv. Anežky České (Středověké umění v Čechách a střední Evropě), Šternberský palác (Evropské umění od antiky do závěru baroka), palác Kinských (Umění Asie a starověkého Středomoří), Veletržní palác (Umění 20. a 21. století), Schwarzenberský palác (Baroko v Čechách), Salmovský palác (výstavní prostor NG), Valdštejnská jízdárna součást sídla Senátu, je dlouhodobě pronajatá pro konání výstav Národní galerie v Praze.

Aktuálně Národní galerie v Praze pořádá osm výstav, z toho jednu unikátní zahraniční výstavu českého umění 1905-1943 Krajina, kterou jsem nikdy neviděl v National Museum of Contemporary Art v korejském Soulu. Mezi další významné projekty Sbírky moderního a současného umění patří výstava František Kupka: Cesta k Amorfě v Salmovském paláci,

dále např.  výstava Jiří Kolář & Béatrice Bizot Korespondáž, která představuje soubor dosud nevystavených koláží Jiřího Koláře, které vznikly z velké části mezi létem 1986 a podzimem 1987. Sbírka grafiky a kresby aktuálně prezentuje tři grafické kabinety - Jan Trampota (1889–1942): „Bez vlastního zážitku není porozumění“ve Veletržním paláci, kterou připomínáme výročí tohoto solitéra, dále přitažlivý soubor Hollarových ilustrací ve Schwarzenberském paláci Václav Hollar: Ilustrace k Ezopovým bajkám a k čtyřstému výročí úmrtí císaře Rudolfa II. Sbírka grafiky a kresby připravila výstavu grafického umění Rudolf II. a mistři grafického umění.

Sbírka umění 19. století představuje nejvýznamnější díla umělců 19. stol. na výstavě Mistrovská díla rakouského a německého malířství 19. století.

Další z řady komorních tematických výstav, kterou připravila Sbírka asijského umění v prostorách stálé expozice v paláci Kinských se jmenuje Život v asijském paláci. Láska, luxus, zahálka, která propojuje různé oblasti asijského umění společným tématem palácového života.

Připravujeme ve Veletržním paláci:

Od  poloviny  února bude ve Veletržním paláci zahájena výstava jedné z našich nejvýraznějších vizuálních umělkyň Štěpánky Šimlové Jdi a nestřílej, která mapuje díla umělců mladé a střední generace a vychází z autorčiných osobních zkušeností z pobytu v Barmě. V březnu pak bude Veletržní palác hostit výstavu Národní styl - kultura a politika, která analyzuje specifickou část československé vizuální kultury období let 1918-1925 z historických, politických a národních pozic.