Proměny

  Jen lusknu prsty, svět mi k nohám padá. Skládá mi, co všechno bych ráda. Jsem krásná, jedinečná, za to tobě dík! Jsem tvoje růže, ty můj zahradník.

  Někdy snad pálím, nepřistupuj blíž! Nevím, co dělat, snad to pochopíš. Chci teď být sama, trápit jenom sebe. Nechci nikoho vidět, natož tebe! Koušu a píchám, to ti teda dík! Jsem kopřiva a ty můj zahradník.

  Miluji tě a já jsem pouhé nic. Strp mě u sebe, nepotřebuji víc. Jsi pán, plazím se k tobě blíž, snad moje prosby vyslyšíš. Pokorná, za to tobě dík, jsem břečťan, ty můj zahradník.

  Svlékám se a ty tajíš dech. Teď chci tě vidět ležet na zádech. Bráníš se , přitom bys mě chtěl, Jen já ovládám rytmus našich těl. Jsem žhavá, dravá a za to ti dík. Jsem orchidea, ty můj zahradník.

  Peru a vařím, čas mi přitom letí. Šťastná a klidná v houfu našich dětí. Čekám, až přijdeš domů k nám, s láskou se o vše postarám. Jsem obyčejná a za to ti dík. Jsem chudobka, ty můj zahradník.

  Teď asi zíráš, čím vším já býti můžu. A potřebuji k tomu jen jediného z mužů. V cokoli na přání já proměním se hned, protože zahradník jsi ty a já tvůj květ.