Babinet.cz / Magazín / Kultura / Filmová recenze: Muži v naději

Filmová recenze: Muži v naději

22.8.2011 - Květuše Procházková

tragikomedie Jiřího Vejdělka aneb Nevěra a její blahodárný vliv na manželství

Je ráno, šarmantní čerstvý důchodce Rudolf (Bolek Polívka) se usmívá: má důvod – právě se vrací z nočního záletu. I když je ženatý, není se čeho bát. Jako taxikář má perfektní alibi – a kdyby ne, jeho žena Marta (Simona Stašová) už ví, co je v životě důležité: NENÍ PODSTATNÉ ZA JAKOU CHODÍ, ALE KE KTERÉ SE VRACÍ.

Obětavý a zodpovědný Ondřej (Jiří Macháček) – manžel jejich blonďaté dcery Alice (Petra Hřebíčková) – to má (nejen) ráno těžší už proto, že je tak trochu pod pantoflem... Jak vysvětlí Alici, kde se tak zdržel?

Zbytek rodiny (bydlí pohromadě v pavlačovém domě ve staré části Prahy) už netrpělivě čeká na dort – nejmladší slaví narozeniny...

Alice by ráda synkovi pořídila sourozence – a tomu podřizuje úplně všechno. Je tou myšlenkou přímo posedlá. Ondřej sice vyhoví (udělá, co jí na očích vidí), ale je na pokraji svých sil – neulehčuje mu to ani Alice, když mu při milostném aktu ukazuje čepičky, které již s předstihem upletla tchýně. Mimochodem, toto je jedna z velice vtipných scén, což komentovala i Petra Hřebíčková (Alice) na předpremiéře.

Nedá mi to nevzpomenout jednoho muže, který se mi svěřil s podobným zážitkem (také pro něj byl noční můrou). Posedlost jeho manželky mít děti ji také nezastavila před ničím (vyšetření spermatu jen potvrdilo, že muž je ve vynikající kondici)... Málem mu manželské „povinnosti“ zcela znechutila neustálým měřením teplot; diktáty typu dnes ne, až zítra; kdy se naprosto vytratila spontánnost. Dotyčný pán to vše v klidu přečkal a až se děti narodily, našel si krásnou milenku. Po ní další a další. Podezírám režiséra, že máme stejného známého... Ten film je prostě ze života – což považuji za jeho přednost, a zároveň i slabinu.

Když vidí Rudolf Ondřejův bezradný výraz, rozhodne se sám osvětlit pozdní příchod s úsměvem na tváři praví: „Nezlobte se na nás, mladej na mne musel čekat, protože mě při kulečníku sbalila taková mladá krasavice – a že si mne musí odvést domů. Co jsem měl dělat? Tak jsem u ní přespal.“ Zoufalý výraz můžeme vidět jen na tváři Ondřeje, ovšem Marta se jen směje a říká: „Podívejte se, ještě má ruce modré od křídy, jak hrál kulečník...Teda, že si nedáš pokoj!“

Ondřej se snaží tchána převychovávat, ale rady udílí spíše kamarádský Rudolf .Všiml si, že se jeho dcera začíná nudit, a tak Ondřejovi napovídá, jak se stát mužem, o kterého ženy musí bojovat. A pomalu se začínají role obracet...

Ne že by chtěl Ondřej zahnout, ale příležitost, resp. svůdná slovenská tanečnice Šarlota (Vica Kerekésová) s tizianovými vlasy si ho sama najde. A Rudolfa zase dostihne osudová událost – a začne být věrný své ženě. Víc prozradit nemohu – ale i tato scéna je jako ze života.

Jak se na správnou komedii patří, je tam přehršel humorných (ne laciných) scén – třeba když si Rudolf namísto sluchátka přiloží k uchu žehličku – tato scéna má i funkci katalyzátoru, kdy se rychle dostaneme z tragického pásma.

Režisér asi nemohl zvolit lépe pro roli Rudolfa než zkušeného znalce žen Bolka Polívku. A skvěle vybral i druhou hlavní postavu – Jiřího Macháčka. Taky se mi (jako Šarlotě) líbí spíš ti moulové – a Jiří Macháček to zahrál tak skvěle, že by se do něj člověk zamiloval... Anebo je ve skutečnosti takový moula?

Také dámy (když nehodnotíme Simonu Stašovou) – víceméně neznámé herečky (se se svými úlohami vypořádaly skvěle – jako bychom byli přizváni do jejich života. A to je, myslím, i zásluha skvělé kamery Martina Šáchy.

Pěkná podívaná, kdy se opravdu zasmějete....Trochu mi tam chybí filmové poselství, kdy by v rámci dodržení desatera přikázání mělo být zlo (nevěra) potrestáno. Nebo se pletu a naše společnost už neuznává žádné hodnoty? Či snad v komedii je vše odpuštěno/vypuštěno? Proč potom ale na jedno přikázání (marnotratnost je podle Bible jedním z nejtěžších hříchů) tam přece jen dojde?

Přes to vše se domnívám, že komedie Jiřího Vejdělka opět vydělá – a počítám, že předčí i Ženy v pokušení. Mně osobně je snímek Muži v naději mnohem bližší... Zřejmě nejsem typická žena...

ČR 2011

Režie : Jiří Vejdělek

scénář: Jiří Vejdělek

Kamera : Martin Šácha

Hudba Jan P. Muchow

Přístupnost od 12 let

Premiéra: 25. srpna

Hrají: Bolek Polívka, Jiří Macháček, Simona Stašová, Petra Hřebíčková, Vica Kerekésová Zdroj

foto: http://www.falcon.cz/

Jiří Vejdělek (narozen 1972 ve Šluknově)

režisér, scénárista, kreslíř

Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem