Jen Ty
Zahrnul jsi mě něžným psaním
pak časem nosil květiny.
Vytvořil tak jen jedno zdání,
že ty jsi sám můj jediný.
A jak čas běží, vše se mění,
pomalu na to přivykám.
Zůstává mi jen sladké snění,
s vědomím, že chceš jít dál sám.
Přestáváš říkat slůvka vznosná,
i květy ani nevnímáš.
V představách vím, též citem poznám,
kdy jinou ženu objímáš.
Snad pykám za své dávné hříchy,
tak piji kalich hořkosti.
Nač vzlykám, raděj padnout smíchy,
že nedočkám se milosti.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.