Náramek z rubínů  

Přikryté oblakem z červánků, 
k večeru hvězdy spí na nebi, 
když Ty, má princezno ze zámku, 
své srdce jinému dáváš. 
S ním spíš, s ním vstáváš. 
A rubíny na Tvém náramku 
se šklebí. 
V těch tvářích, kousek nad dlaní, 
vidíš znak lásky, nemoci, 
co v soužití s jiným Ti zabrání. 
Myslíš jen na mě, já na Tebe, 
jednou snad spolu i budeme 
k sobě má lásko spoutaní, 
jako otroci. 
A v těch okovech ze Tvých rubínů, 
budeme společně žít. 
Život, jenž chutná po vínu, 
projdeme celý až ke konci. 
Jsme v něm, jako srdce ve zvonci. 
Jednou oba upadneme do stínu 
a po nás tu miláčku zůstanou 
jen kamínky náramku z rubínů.