1153. Pokušitel

Pokušitel

- Ne! Teď bys tu vůbec neměl být. Jak k tomu přijde ten chudák vedle mě?! Měla bych myslet na něj!

- To zvládneš, jsi rozená herečka.

- Nechci hrát, nechci podvádět.

- To není podvod.

- Podle tebe není podvod, když on mě má rád, jí se mnou, spí, pomáhá mi – a já myslím na jiného?!

- Do hlavy ti nevidí, co naděláš, takový je život. Co víš, na koho myslí on…

- Kdyby myslel na jinou, snad by tu nebyl se mnou, ty ďáblův advokáte.

- Klídek – čistě hypoteticky: co když je na tom stejně jako ty? Že se neubrání…Možná si taky přijde, že podvádí.

- Hele, víš něco, co já ne?

- Řeknu jenom jedno slovo: blondýna. Z redakce.

- Tos řekl slova tři. Blondýna…Šéfredaktorka? Jiná u nich není. Na tu má myslet? Vždyť by mohla být jeho máma. Co by si s ní počal?

- Někdo má rád starší ženy – výrazně starší. Nemyslím ty tvoje dva roky navíc.

- Tomu nevěřím, znám ho. Říkáš to jen proto, abys mi ho zprotivil. Aby ti u mě v hlavě nepřekážel.

- Nemám zapotřebí. Nemůže překážet, když v tvé hlavě není.

- Nech toho.

- Není, tam jsem já.

- Uznávám, ale co s tebou. Takhle kdybys byl ještě jinde, než v hlavě.

- Přímo TAM, myslíš?

- Hlavně.

- Když já jsem v téhle chvíli jen vzpomínka…A navíc – víš, jak jsem na tom s časem.

- Když máš čtyři milenky, na mě už čas nezbývá.

- Ráda bys, aby zbyl?

- Proč se ptáš, když to víš?

- Zvedá mi to sebevědomí.

- Byla bys raději se mnou, nežli s ním…?

- Nejsem u zpovědi.

- Byla?

- Trápíš mě. On si tohle nezaslouží: je hodnej, poctivej…

- …to já jsem taky nikdy nic neukradl…, ale vzpomeň si: bylo nám hezky spolu tenkrát u řeky. Voda voněla, hvězdy nad námi…

- A pak ses na mě vykašlal! Nechci to slyšet….Je poctivý, má mě rád, myslí to se mnou vážně…

- Vážně? A co ta blondýna?

- Nevěřím, to bych poznala. Mě nezvikláš.

- Mám spolehlivé zdroje. V žádném případě tě nenutím – ale jestli chceš, podívej se do pravé kapsy jeho saka.

- Co tam najdu???

- Třeba tě jenom zkouším, třeba tam nic není…ale pokud mu chceš věřit, nedívej se tam. Nemůžu tě s dobrým svědomím nutit k tomu, aby ses mu hrabala v kapsách.

- Jsi hnusnej. Vypadni!

- Opravdu, budu se muset rozloučit – tvůj přítel se už probouzí…

- Pokudmožno se už nevracej.

- Nezáleží na mě – sama mě voláš. Na tu kapsu máš posledních pět minut, než otevře oči…Ahoj.