Volba prezidenta není nedůstojná fraška

Lidé, kteří častují volbu prezidenta slovy nedůstojná fraška a jinými hanlivými výrazy evidentně našim zákonodárcům křivdí. Vždyť oni se tak snaží. Některým to sice ujelo, ale nelze jim upřít naplnění jejich poslání. Politika je divadlo pro plebejce. Páni poslanci a senátoři jako baviči vsadili na divácky tolik žádanou reality show.

A mají v rukávu eso, protože oni jsou nejen vyvolení, ale navíc vyvolení voliči prezidenta. Mimo obscénního sexu servírují divákovi jeho oblíbené lahůdky: hysterické hádky, lhaní, nadávky, podvody apod. Nechybí ani manželky, které přišly podpořit své muže. Zatím však nedošlo k jejich výměně. A dokonce nechybí ani duch velkého bratra. A tak se bratříčkují úhlavní nepřátelé, kteří si před volbou prezidenta nemohli přijít na jméno. V roli komické dvojky se tak blýskl Jiří Paroubek s Kateřinou Jaques. Scéna, kdy sedí vedle sebe a svorně hlasují pro Jana Švejnara, je pro mnohé diváky nezapomenutelná.

Hned do prvního pátečního dějství nasadili aktéři silný kalibr dramatické zápletky - veřejná kontra tajná volba, která měla u diváků vyvolat napětí stupňující se s každou další hodinou. Gradující emoční náboj odlehčili k večeru dohodou o veřejné volbě a absolvováním dvou kol prezidentské volby, jejíchž patové výsledky byly předem jasné.

Veřejná volba však nesplnila jen funkci odlehčení naakumulovaného napětí, ale ukázala se především jako skvělý scénáristický tah pro vytočení dramatické linie do vyšších otáček. Zrádcům sebrala vítr z plachet a aktéři museli rozehrát další zákulisní intriky.

Sobotní dějství se tak se přesunulo z velké části na chodbu před Španělský sál, kde se odehrávaly pavlačové scény typu: šel jsem kolem a slyšel jsem. Avšak tradiční dramatické klišé - náhlé onemocnění některých poslanců jako rozhodujícího volebního prvku i otřepaná herní výměna: To my ne, to oni, se podařilo scénáristům oživit sólovými výstupy.

V šokujících zvratech kdo na koho, činil nátlak, sehráli hlavní roli Martin Mejstřík, Jiří Paroubek a Jana Juřenčáková, Josef Řihák a Ivan Ohlídal.

Zatímco Martin Mejstřík by si zasloužil za svůj herecký výkon nominaci na Oskara, Jiří Paroubek přehrával svou důkazní scénu s fotografií do přehnaně patetického výrazu deklamujícího tragéda. Nepřesvědčivá byla ve své roli Jana Juřenčáková i Josef Řihák a Ivan Ohlídal vypadávali chvílemi z role korunních svědků.

Vtipná pointa - zloděj křičí, chyťte zloděje, která provázela celou reality show vzájemným se obviňováním z nedůstojnosti, nízkosti, obludné podlosti apod.vyvrcholila scénou s Ivanem Langerem a jeho fekálním slovníkem. Výčitka Martinu Bursíkovi:“Ty jsi schopnej absolutně udělat cokoliv, jít přes mrtvoly, přes to, aby si dosáhl svýho,“ byla opravdu zábavná. Snad více než jeho drsná recitace o vytírání zadní části těla Martina Bursíka ostatními poslanci

Scénář naplnil nejen tragikomický záměr ale i své šokující poslání.

Zda další dějství bude pokračovat v duchu: Jak je důležité míti Filipa, neboť hlasy komunistů dostaly na hrad na podruhé V. Havla na poprvé V. Klause, nebo zda bude dramatická linie túrovat kolabováním dalších poslanců či záhadným zmizením některého z nich, zůstává tajemstvím dalšího pokračování. Možná do hry vstoupí mimozemšťané převlečení za bývalé agenty STB. Kdo sleduje pravidelně politické reality show jako je např. sestavování vlády po volbách, toho už nic nepřekvapí.

Touha našich zákonodárců dosáhnout Hollywoodského věhlasu je žene k mimozemským výkonům, které přesahují možnosti pozemského chápání. Ovšem pro milovníky sci-fi a nevysvětlitelných záhad se žánr politických reality show může stát velmi oblíbeným pořadem.