969. Cibulky

Cibulky

Jen pár chvil,

něžných chvil jsem s Tebou byl,

zůstal jsem sám,

kde Tě mám?

Do dlaní jsem Ti dal cibulky tulipánů,

jejich čas květů teprve nastane,

máš je ráda.

Je to pouhá věta, věř,

ale máme léta a nebude jich míň,

chci Ti všechno co mám dát,

nebo je to málo?

Chci Ti svoji lásku přát a štěstí dát,

cítit teplo odlesků.

Jaro s létem odeznělo,

přijde podzim a chlad,

ale já Tě mám rád.

Nechci žít jak se dá,

chci, abychom byli dva,

Ty a Já.

Dal jsem Ti do dlaní cibulky krokusů,

mají sílu kvést a tíhu sněhu nést.

Jako pták, vyletět do oblak bych chtěl a uvidět,

kde hledat Tě mám,

pro krásné chvíle s Tebou být,

a s Tebou žít.

Do dávných časů,

led a sníh odnesl květy krokusů,

za chladného rána.

Tolik pokusů hledání,

zvonek někde vyzvání,

pojď, začínají tulipány kvést.