Babinet.cz / Magazín / Aktivní život / tvořivé odpoledne pro maminky s hlídáním dětí

tvořivé odpoledne pro maminky s hlídáním dětí

Redakce Babinet

Máte chuť malovat? Tvořit, hrát si, odpočívat a mít chvíli pro sebe? Pro maminky na mateřské je to většinou skoro nemožné při všech těch povinnostech a zápřahu, který nás každodenně čeká. Takhle nějak jsem lákala na své nové kurzy pro maminky na mateřské na začátku podzimu. Kurzy, při kterých tvoří pouze maminky a děti vedle v místnosti hlídají tety … a o jaké kurzy vlastně jde?

Rozhodla jsem se, že pro ty, kteří ke mně ještě nezavítaly připravím takovou malou exkurzi. Žádné dlouhé nezáživné povídání o tom co je to arteterapeutický kurz, ale rovnou nějaké fotky, zážitky a postřehy a navíc pro všechny, které zajímá i více o tom, co si mohou z takovýchto kurzů odnést víc než jen příjemné momentální naladění.

Základem je malování. Tak…ten, kdo se teď lekl, že maloval naposledy na základní škole, může zase začít volně dýchat. Malujeme spontánně a důležitý není výsledek, ale proces, který při volném malovaní probíhá. Pomáhám tedy maminkám seznamovat se se suchým pastelem, barvami i trochu netypickými technikami malování.

Každou hodinu vyberu vždy téma, kterému se budeme věnovat po celou dobu a pomalu procházíme nejdříve malou relaxací, někdy imaginací o barvách jindy přes malé imaginativní putování krajinou. Pak už následuje samotné malování. Někdy přidáme i přírodní prvky a domalováváme je, jindy pracujeme ve skupině – všichni najednou a to je pak zajímavé!

A co je vlastně cílem tohohle patlání (…jak by někdo řekl)? Protože jde především o arteterapeutické kurzy nezůstáváme pouze u toho „patlání barvičkami“. Vysvětlím. Arteterapie je složením dvou slov. Arte-umění a terapie – léčení nebo v našem případě práce na sobě nebo sebepoznávání. Tedy léčba uměním. Důležitou částí, která přichází většinou na konci, kdy všichni domalují, dotvoří, dolepí koláže apod. je povídání. A i to probíhá různě. Někdy je zajímavé, co v našem výtvoru vidí jiní. Jejich zpětná vazba je často o tom, co sami nevidíme, co nám může zprostředkovat jenom okolí (nebývá to často i v našem životě?). Podstatné ovšem je to co cítíme my sami, jak na nás jednotlivé věci zapůsobily, s čím jsme měli při práci problém, co nám nešlo a proč a nebo co se nám dařilo a přineslo úlevu.

Já osobně zastávám názor, že tohle všechno je skvělý proces, který přináší uvolnění (samotná práce s barvami – roztírání, vrstvení a zapojení více pocitů než rozumu), ale mě jaksi celou dobu co jsem pracovala s klienty nedostačoval. „No dobře teď je mi líp, ale co druhý den, za týden, jak si mohu sama pomoci, abych si podobný pocit udržela“?

Po svých vlastních i často spletitých životních událostech jsem dospěla k názoru, že pokud vše co dělám (a tedy i tuto konkrétní činnost při tvoření ) nepropojím s mým vlastním životem, udělám pouze půlku. Po malých krůčcích takto tedy postupujeme i na mých kurzech a vždy jen tam, kam mě sám člověk pustí, se dostáváme k tomu, jak to co dělám mě v životě ovlivňuje a jak se díky tomu mohu posunout a nahlédnout na sebe samotnou z jiného úhlu než jsem byla zvyklá.

O lektorce

Vystudovala jsem arteterapii při Masarykově univerzitě v Brně a absolvovala sebezkušenostní výcvik Mandala života. Jsem spoluzakladatelka neformálního sdružení Artemuza www.artemuza.cz, jež pořádá intenzivní kurzy arteterapie v přírodě. Nyní jsem na mateřské dovolené se synem Ondřejem a ze své zkušenosti vím, jak je to hezké i náročné období zároveň. Jak je těžké odpoutat pozornost od dítěte, být chvíli jen se sebou, cítit co potřebuji a vědět jak toho dosáhnout.