Mateřství je možné bez rizika odložit. Tajemstvím je social freezing

České páry stále častěji odkládají založení vlastní rodiny. S každým rokem ale plodnost klesá a cesta k vlastnímu dítěti se komplikuje. Vedoucí lékařka kliniky pro léčbu neplodnosti Clayo clinic Radka Jarošová v rozhovoru představuje social freezing. Metodu, která dokáže plodnost zachovat a odložit rodičovství na tu správnou dobu. 

MUDr. Radka Jarošová / se svolením Clayo clinic

Co si pod pojmem social freezing máme vůbec představit?

Jde o metodu zamražení vajíček, především z preventivních důvodů, a to v době, kdy se výrazně posouvá věk mateřství. Pojem „social“ znamená, že jde o zdravou ženu, u níž není vlastně důvod primárně vajíčka mrazit.  

Do kolika let má smysl nechat si vajíčka zamrazit?
Pokud máme být úspěšní, potřebujeme vajíčka mrazit u mladých žen, ideálně ve věku kolem 25 až 35 let. Když přijde žena, které už je přes čtyřicet, vajíček už jí nezbývá zdaleka tolik. Po jejich rozmražení a oplodnění navíc mnohem častěji vznikají embrya, která nejsou úplně v pořádku a není je možné použít. 

Pro koho je social freezing vhodný? 

Klasický social freezing, tedy ten preventivní, je vhodný pro ženy, které již primárně vědí, že chtějí své mateřství odložit do pozdějšího věku kolem čtyřicítky, kdy je šance přirozeně otěhotnět výrazně nižší.  

Jaké ženy to nejčastěji jsou? 

Jde především o ženy, které mají dobře rozběhlou kariéru a po vysoké škole nechtějí hned zakládat rodinu. Tady bych chtěla zdůraznit, že v žádném případě nejde o ženy rozmarné. Musíme si totiž uvědomit, že dnes žena končí studium v průměru ve 26 letech. Pokud je třeba lékařka, tak ji čeká dalších pět let atestace a další kvalifikace v oboru. Najednou je jí 35 let a začne myslet na rodinou. Dost často ale zjistí, že není k mání žádný vhodný partner. A tyto ženy pak začínají řešit, zda není nějaká možnost, jak si zachovat plodnost.  

A jsou to ženy, které k vám nejčastěji přicházejí? 

Bohužel ne. Stále ještě s poptávkou po social freezingu přicházejí právě ženy kolem čtyřicítky. I když je pravda, že situace už se začíná trochu obracet. Chodí už i mladší ženy. Většinou  jim social freezing doporučí jejich gynekolog. Často jsou to ženy s endometriózou nebo diagnózou předčasného ovariálního selhávání, mají například nízké AMH nebo podezření na nízkou ovariální rezervu, která může být patrná při ultrazvukovém vyšetření. 

Kolik peněz si mají ženy, které mají o social freezing zájem, připravit? 

Zdravotní pojištovny hradí social freezing pouze u onkologických pacientů a pacientek. Pokud k odběru a zamrazení vajíček nemá člověk zdravotní indikaci, měl by počítat s částkou kolem  30 až 40 tisíc korun. K tomu je pak potřeba připočíst ještě 15 až 20 tisíc za nutné léky. Důležité je také počítat s tím, že ve chvíli, kdy se žena rozhodne otěhotnět, je potřeba vajíčka rozmrazit a oplodnit. Cena za tento výkon se pak pohybuje okolo dalších 30 tisíc korun.  

Pojišťovny na social freezing nepřispívají nic?

U nás bohužel ne. Asi před deseti lety se v České republice začalo o social freezingu víc mluvit a objevovaly se velké předsudky. Postoj veřejnosti byl poměrně negativní. Tehdy se argumentovalo komerčností. V USA dokonce velké firmy nabízejí mladým ženám po škole jako bonus právě možnost social freezingu. To u nás tehdy bylo něco naprosto nepředstavitelného. Teď začaly předsudky trochu mizet a po social freezingu je stále větší poptávka.  

Týká se social freezing i mužů? 

Ano, jedná se i o muže. Ale ty většinou posílá jejich lékař z důvodu nějakého onemocnění. U nich je celý proces samozřejmě mnohem jednoduší, protože získávají ejakulát masturbací. Ale žena musí podstoupit hormonální stimulaci vaječníků a malý operační výkon. 

Jak stimulace vaječníků probíhá? 

Asi deset dní si sama aplikuje injekce s dávkou hormonů. Není to nic hrozného, zvládne to bez problémů sama doma. Hormonální léky se využívají proto, abychom při odběru získali větší počet vajíček, což není přirozený proces. Ten se provádí v celkové anestezii a trvá asi patnáct minut.  

Hrozí kvůli odběru nějaká zdravotní rizika? 

Jde o operační výkon, který je vždy spojen s možnými komplikacemi. Jednak všeobecné komplikace spojené s anestezií, jednak existuje riziko poranění vaječníků, krvácení do dutiny břišní a riziko spojené s vysokými dávkami hormonů před samotným odběrem. Tento stav však s dalším menstruačním cyklem mizí a dochází k velmi rychlé úlevě.  

Nehrozí při skladování vajíček záměna? 

Vajíčka se mrazí – tzv. vitrifikují a dávají se do speciálních mrazicích boxů, který si pořizují kliniky a mají velmi sofistikovaný systém na označení jednotlivých slámek s pohlavními buňky nebo embryi. Každý embryolog je pod přísným dohledem a pracuje vždy právě jen s jedním párem nebo pohlavními buňkami, aby nemohlo k záměně dojít. 

Podstoupím social freezing a za pět let se rozhodnu, že chci s partnerem dítě. Musím na IVF, nebo se můžeme pokoušet nejprve přirozenou cestou? 

Často se stává, že nakonec žena žádné IVF nepotřebuje a otěhotní sama. A zamražená vajíčka vůbec nevyužije. Ale znám spoustu žen, pro která byla tato metoda opravdu velká psychická podpora, protože věděly, že mají stále velkou šanci mít potomka z vlastního vajíčka. 

Zaručí mi zamražená vajíčka zdravé dítě? 

Rizika jsou úplně stejná jako u všech žen, která otěhotní spontánně. Vždy záleží na věku ženy, ve kterém byla vajíčka odebraná. Pokud bude ženě 45 let v době, kdy využije k oplození svá vajíčka, bude se její riziko vypočítávat dle věku, kdy byla vajíčka odebrána. Tedy riziko bude z tohoto důvodu nižší. 

Mají zamražená vajíčka nějaká vlastní rizika s ohledem na těhotenství a následný vývoj dítěte? 

Zatím nejsou známé komplikace či rizika u dětí, která byla počata touto metodou – tedy metodou IVF s využitím vitrifikovaných vajíček. Komplikace a rizika se však mohou projevovat z důvodu vyššího věku ženy v graviditě (například vyšší výskyt hypertenzní choroby, diabetu a jiných onemocnění). Proto i tak doporučuji rodit děti v mladším věku, otěhotnět přirozeně a vitrifikaci vajíček si nechat pouze jako pojistku.  

MUDr. Radka Jarošová

Radka Jarošová je vedoucí lékařka IVF programu Clayo clinic.

Vystudovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze a v roce 2004 získala atestaci v oboru gynekologie a porodnictví. Od té doby spolupracovala na řadě vědeckých studií a publikací.

Ve svém oboru si vysloužila pověst respektovaného odborníka a téměř 20 let už pomáhá párům plnit sny o rodině pomocí IVF léčby. Nejen díky jejím bohatým zkušenostem, trpělivosti a empatickému přístupu dosahuje při léčbě pacientů vysoké úspěšnosti. Na Clayo clinic navíc využívá i nejmodernější technologie, které zajišťují tu nejkvalitnější péči.

Pokud zrovna neordinuje nebo nepíše vědecké publikace, najdete ji na tenisovém kurtu.  Miluje také lyžování, cestování a hlavně své dvě děti.