Jmelí, které bylo dříve řazeno do jednoho druhu s názvem jmelí bílé, se dnes dělí na jmelí listnáčové a jmelí jehličnanové. Oba druhy jsou stálezelené dřevnaté polocizopasné rostliny, jež tvoří kulovité trsy. Jmelí roste na kmenech v korunách stromů, a to zejména na borovicích, jedlích a smrcích, v některých případech však rovněž i na stromech listnatých, například na jabloních, lípách a topolech.
foto / Unsplash
Jmelí má sedativní vliv na srdeční činnost. Snižuje krevní tlak, rozšiřuje vlásečnice, zastavuje krvácení i příliš silnou menstruaci, tlumí klimakterické pocity návalů i bolesti hlavy a pomáhá rovněž také při závratích. Svoji roli prý údajně sehrává také při léčbě rakoviny. Výplachy nosu tlumí některé projevy senné rýmy. Koupele nohou se doporučují při křečových žilách a bércových vředech. Prášek z větviček nebo macerát regulují činnost štítné žlázy, slinivky, vylučování žluči a účinné jsou také v tvorbě moči. Obsah účinných látek ve jmelí je však velmi kolísavý, proto ho bez konzultace s lékařem nelze pro vlastní domácí léčbu doporučit. Plody jmelí jsou navíc toxické. Rostlina je při vnitřním použití ve vyšších dávkách jedovatá.
Jmelí jako neobvyklá, magická rostlina je opředena množstvím zvyků a pověr. V historických dobách plnilo různé funkce, například v období druidů se stalo přímo jejich posvátnou bylinou. Obzvláště posvátné bylo prý pro druidy jmelí z dubu, na němž se vyskytuje jen poměrně výjimečně. Jeho kouzelná moc se v takovém případě dala zajistit výhradně určitou, konkrétně danou dobou sběru, navíc za doprovodu vhodného rituálu. Jmelí nasbírané v době zimního slunovratu rozdávali druidové lidem jako tzv. „všelék“.
Někdy bývalo jmelí občas i považováno za jedovaté a zlé, ale ve většině pojetí, a to až do dnešních dnů, prý údajně přináší štěstí. V dřívějších dobách se věřilo, že jmelí chrání proti neštěstí, nemocem, blesku a ohni. Pokládalo se též dětem do kolébky, aby čarodějnicím zabránilo ukrást dítě a položit na jeho místo dítě podvržené. V minulých dobách se věřilo, že když se prášek z kůry dubového jmelí smíchaný s páleným vínem vypije ráno na lačný žaludek a navíc ještě i večer, zapuzuje obyčejnou, druhou i třetí zimnici, žloutenku, běhavku, všelijakou otravu, závrať a souchotiny.
Matthioli, významný renesanční lékař a botanik italského původu ve svém Herbáři neboli Bylináři přímo uvádí: „Kdo má červy v břiše nebo v žaludku, požívej tento prášek ve všech pokrmech i nápojích. Proti sražené krvi v těle následkem úrazu vař dubové jmelí ve víně, pak vezmi vejce na tvrdo vařené a vyjmi z něho žloutek, který rozetři ve víně…“ A dále se zde dočteme: „Někteří také tvrdí, že jmelí hruškové pomáhá k snadnému početí a porodu.“ Podle Matthioliho prý „jmelí nebo-li lep z něho utlučený s nehašeným vápnem a přistrojený v podobě náplasti na slezinu tuto zmenšuje.“ A v neposlední řadě se prý jmelí hlohové nebo jabloňové klade do kolébky, aby zlá strašidla nemámila děti a k zahánění strašlivých snů a vidění.
napsal Petr Matura
zdroj:
https://www.celostnimedicina.cz/tajemne-jmeli-zdobi-leci-ale-take-zabiji.htm
https://medicina.cz/clanky/2271/34/Jmeli-bile/
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.