Štědrý večer není vrcholem Vánoc. Ty začínají až 25.prosince, na Boží hod

Za vrchol Vánoc je mylně považován Štědrý den. Jenže 24. prosince Vánoce ani nezačínají. Končí teprve advent. Ve skutečnosti je prvním a zároveň nejdůležitějším vánočním dnem Boží hod vánoční, připadající na 25. prosince. Tento den je také označován za den narození Páně. V některých zemích světa sloužil také jako počátek kalendářního roku. A váží se k němu různé pranostiky, pověry a obyčeje...

foto: Jan Švéda

Jde o den, který se slaví, především mezi křesťany, jako den, ve který se narodil Ježíš Kristus. Tento svátek má být ve znamení klidu, rozjímání a na pořadu dne mají být také rodinné oslavy. Lidé se často vydávají do kostelů na speciální mše, v těch bývají k vidění tradiční betlémy. V západní Evropě a Severní americe se až v tento den také rozdávají vánoční dárečky.

V podstatě by to mělo být takto správně, protože Štědrý den v našem ponětí je v podstatě jenom konec Adventu, ač mnozí lidé jej považují za vyvrcholení Vánoc. Poselství křesťanských Vánoc se právě totiž na Boží hod naplnilo. Lidstvu byl totiž v Betlému přislíbený Mesiáš.

Jde o svátek, který se slavil zpočátku pouze v Říme. Až v sedmém století našeho letopočtu se tato oslava stala součástí celé západní církve. Ta východní měla od 4. Století Epifanii, což bylo slavné zjevení Božího Syna v těle. Šlo o byzantský svátek Narození Páně, který připadal až na 6. ledna. Tedy na Tři krále.

Lidé v tento den častěji chodili do kostela a od toho se nejspíše také odvodil název Boží hod.

V předkřesťanské době se právě v prosinci slavili starořímské Saturnálie. Vrcholili právě 25., šlo o oslavy na počest mocného Saturna. Šlo o boha zemědělství, sklizně a času. Zajímavé je, že se obě data protnula.

Historicky se 25. prosince pojídala tučná strava, která měla dodat sílu a zdraví. Uctívalo se narození božího syna, lidé měli rozjímat a hlavně nic nedělat, dokonce se ani nechodilo koledovat.

V některých zemích bylo dokonce zakázáno i mytí a česání se. Smetí se smělo zamést pouze dopoledne a jen ke dveřím, nikoli za ně. Hrozilo totiž, že by se vymetlo štěstí.

Dodržovalo se také takzvané rituální ticho. Lidé věřili, že přílišným mluvením nebo i oslovením by e mohl znesvětit sváteční den. To by prý takovému hříšníkovi mohlo přinést neštěstí nebo smrt. Dobytku se dokonce preventivně zavazovaly tlamy.

Výběr pranostik k 25. prosinci:

• Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.

• Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati;

to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.

• Když čas před vánocemi až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.

• Před vánocemi neškodí mokro osení, ale tím více po vánocích.

• Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.

• Nedej Bůh teplých vánoc a pošmourného svatého Jiří!

• Vánoce – vánice.

• Když vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.

• Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.

• Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.

• Zelené vánoce – bílé velikonoce.

• Jsou-li zelené vánoce, Velká noc bude bělit se.

• Vánoce v jeteli – letnice ve sněhu.

• Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.

• Jasné vánoce – hojnost vína a ovoce.

• O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.

• Na vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.

• Světlé hody – tmavé stodoly, tmavé hody – světlé stodoly.

• Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.

• Tmavé vánoce – světlé stodoly.

• Tmavé vánoce – dojné krávy, světlé vánoce – ponesou slepice.

• Tmavým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!

• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.

• Jestli vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.

Napsala Zuzana Zelenková

zdroj: redakce