Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Objevte léčivé účinky obyčejného pepře. Pomáhá při hubnutí nebo odstranění toxinů z těla

Objevte léčivé účinky obyčejného pepře. Pomáhá při hubnutí nebo odstranění toxinů z těla

7.8.2020 - redakce Babinet.cz

Mnoho druhů koření dokáže nejen skvěle dochutit a provonět naše pokrmy, ale zároveň nás i léčí. Vyrábí se z čerstvých nebo ze sušených částí rostlin. Kořením jsou často tropické rostliny, které vynikají silnou vůní a rovněž i chutí. Však se také původně aromatická koření používala k zakrytí chutí a zápachů již poněkud zkažených pokrmů.

U nás v Evropě pak pěstujeme například majoránku, tymián, fenykl, kmín nebo hořčici. Díky mnoha druhům koření se naše potrava stává stravitelnější, neboť mnohé látky obsažené právě v koření podporují trávení. Je tomu tak například u papriky, pepře, hořčice a zázvoru. Některé druhy koření působí dokonce jako přírodní antibiotikum (paprika, křen, česnek) a zpomalují tak rozvoj nežádoucích bakterií.

Koření bylo v dávných dobách vzácné, drahé a tudíž ne pro každého vždy dostupné. První archeologické nálezy dokládající používání koření, a to konkrétně kmínu, pocházejí již z doby neolitu. První písemné záznamy o koření jsou původem z Číny, a to z první poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem. Známe také staroegyptské recepty z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem, v nichž figuruje koření jako hořčice, kmín, máta, skořice nebo šafrán. Už staří Indové používali například hřebíček, pepř, skořici nebo muškátový květ. V Mezopotámii Sumerové pěstovali fenykl, kmín, koriandr, šafrán nebo tymián  – a nejedna zpráva o nejrůznějších druzích koření pochází rovněž i ze starého Řecka.

Zlatý věk koření pak nastává ve středověku. V roce 1298 popsal cestovatel Marco Polo indický pepřovník. Tím podnítil objevné cesty slavných mořeplavců, které měly za úkol zjednodušit a zlevnit dovoz koření do Evropy.

Rostliny nám koření poskytují různými způsoby: oddenkem (zázvor), kůrou (skořice), listy (vavřín – bobkový list), poupaty (hřebíček), plody a semeny (vanilka, pepř, kmín, paprika) a bliznami (šafrán).

V dávných dobách byla k léčebným účelům hojně využívaná například skořice. Rovněž proslulým byl vavřín (bobkový list), který podporuje trávení a má antiseptický (protizánětlivý) účinek. Již v Mattioliho herbáři se píše: „Bobek, když se na prach ztluče, s medem a sladkým vínem smíchá, spomáhá proti souchotinám, krátkému a těžkému dechu.“ V dřívějších dobách musela být i u nás spotřeba bobkových listů mnohem větší než dnes, jak o tom svědčí lidová zhudebněná poezie: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít...“.

Ceněným kořením již od starověku byl i nám dnes důvěrně známý, neboť dennodenně používaný pepř. S rostlinou pepřovníkem Evropu seznámil, jak již bylo uvedeno výše, Marco Polo ve svém cestopise. Do té doby byla rostlina pepřovník v Evropě neznámá. Pepř pak jako poměrně drahé koření do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie.

Pepř obsahuje éterický olej, jež způsobuje jeho osobitou vůni - a alkaloid piperin, který je zodpovědný za typickou štiplavost pepře a podporuje již zmiňované trávení. V současné době bývá právě například piperin součástí léčivých přípravků proti střevním parazitům a rovněž jej najdeme v některých přípravcích podporujících hubnutí. Urychluje proces látkové výměny a podporuje a navíc i zlepšuje vstřebávání živin. Piperin bývá často přidáván do nejrůznějších potravinových doplňků, neboť významně zvyšuje účinnost léčivých látek.

 

Napsal Petr Matura

Ilustrační foto: takkaiah.com

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip