Babinet.cz  /  Magazín  /  Čtenářské příběhy  /  Manžel mě uráží a dcera jeho chování opakuje, stěžuje si Vlaďka

Manžel mě uráží a dcera jeho chování opakuje, stěžuje si Vlaďka

23.7.2020 - redakce Babinet.cz

S manželem máme letitý vztah. Už jednou jsme měli velkou krizi, kterou jsme nakonec sice ustáli, ale historie se zase opakuje. A opět kvůli tomu samému problému. Jde o manželovo chování. Tehdy se ke mně z ničeho nic začal chovat, jako bych byla úplně cizí. Urážel mě, trefoval se do mě a poukazoval na každou chybu, kterou jsem udělala. Zesměšňoval mě ve společnosti a spolu se svou matkou se smáli na můj účet. Zašlo to tehdy tak daleko, že jsem opravdu zvažovala rozvod. Nakonec se tehdy manžel vzpamatoval a přiznal nevěru. Já jsem mu však odpustila, otěhotněla jsem a život pokračoval normálně dál. Dnes máme desetiletou dceru a můj manžel se zase začal ze dne na den chovat stejně. Dcera však jeho chování přebírá, chová se ke mně otřesně a přestala mě, po vzoru svého otce, úplně respektovat.

S manželem jsem se snažila narovinu mluvit o tom, že se ke mně už zase chová přesně tak, jako tehdy, když měl milenku. Tvrdí, že tohle už má za sebou a nikoho nemá. Možná jsem naivní, ale já mu to věřím. Když řekne, že nikoho nemá, věřím mu to. Snažila jsem se tedy přijít na to, co za jeho změnou chování stojí, ale on však vidí vše stejně. Možná za tím opravdu je krize středního věku, jako to muži občas mívají, ale to ještě neznamená, že si ke mně může dovolit to, co si dovoluje. Kdykoliv potřebuju například někam odvézt, oboří se na mě s tím, že mám nohy a abych neotravovala. Když uvařím, bezostyšně u oběda utrousí, že je to hnus a já že jsem k ničemu. Když navrhnu společný večer v kině, vysměje se mi s tím, že mám hloupé nápady a tupý vkus. Snažím se muže usměrňovat a hodně s ním mluvit, ale zatím nic nepomáhá. Nejhorší však je, že ho kopíruje naše dcera. Spiklenecky oba brojí proti mně a téměř každou větou se mě snaží vytočit, a urazit. Totéž se děje, když přijde moje tchyně. To už jsou na mě tři. Smějí se mi, ponižují mě a dcera se mnou téměř přestala komunikovat. Ještě čtvrt roku zpátky jsme spolu měly ten nejúžasnější vztah na světě. Teď jen protáčí oči v sloup a všechno dělá jen s tátou. Mě už několikrát poslala do háje s tím, že jsem stará otrava.

Všechno mě to moc mrzí, ale jsem hodně bázlivá povaha. Nikdy jsem neuměla třísknout do stolu a rázně zakročit. Vlastní rodiče už nemám, a moje nejlepší kamarádka bydlí sto kilometrů ode mě. S kolegyněmi v práci si moc nerozumím, a stejně mám pocit, že by se mi vysmály.

Vlaďka, 43 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna

Korektura textu Bára Klímová

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.

Ilustrační foto:  poliklinikannurdpp.com

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

normální chlap
23.7.2020 15:04

S manželem si nerozumíte, s dcerou si nerozumíte, s tchyní si nerozumíte, s kolegyněmi si nerozumíte. Možná by vám rozuměl psycholog? Zkuste to.

miky 55
24.7.2020 12:13

Moc tomu nerozumím. Chcete říct, že manžel se k Vám těch deset let choval dobře?A až teď opět došlo ke změně?Nebo je to tak, že jeho chování bylo víceméně stejné pořád, a Vám to začalo vadit ,až když se tak začala chovat i dcera?Asi jste opravdu příliš bojácná,když mu dovolíte, aby se tak k Vám choval. Říkáte, že s dcerou jste měla donedávna hezký vztah. Zkuste využít nějaké činnosti, kterou jste dříve spolu dělaly a až budete samy, v klidu se jí zeptejte, co jí vadí.Měla byste se trochu sebrat a zauvažovat, jaký jí dáváte vzor pro její budoucí život. Opravdu chcete, aby i ona se sebou nechala takhle "orat"?

Palomita
27.7.2020 13:34

miky 55, dcerunka se spíš naučí, že respekt vůči druhým je o ničem a ponižovat a urážet slabší je v pořádku. Obávám se, že mamince bude jen hůř a hůř. Myslím, že kdyby měly ty dvě tak skvělý vztah, jak si pisatelka myslela, dcera by se jí před otcem zastala a nepřidávala by se na jeho stranu.. ale to jsou jen domněnky. Děti bývají většinou velmi háklivé na ubližování rodičům. Je s podivem, že tady se holčina vyhranila proti matce. Buď je něco zle s matkou a nebo se silně nepovedla výchova.. Tak či onak, smutná situace.

miky 55
27.7.2020 15:18

Nejspíš máte pravdu , Palomito. Asi je něco špatně s oběma. Každopádně je mi líto dcerky, v takovém prostředí . Paní by měla od manžela odejít, vzpamatovat se a postavit se na vlastní nohy. Copak je opravdu dneska takový problém si udělat alespoň řidičák a nebýt závislá na tom, kdo mě kam doveze.?

Palomita
27.7.2020 16:34

Bohužel, znám takový případ ze svého okolí. Muž takhle "vychoval" své dva syny a společně dělají mamince ze života takové malé peklíčko na zemi. Ona se za sebe neumí postavit a tím je to celé ještě horší. Sice se rozvedli, ale od sebe nemůžou, protože je drtí hypotéka a na prodej bytu musí být dva, jelikož si ho pořizovali jako manželé. On dělá vše pro to, aby se jeho bývalá žena nemohla osamostatnit. S dětmi nepomáhá a když může, urazí a popíchne. Sice už po něm nic nechce a je relativně samostatná, ale psychicky je pořád na dně, protože ho nemůže dostat z bytu. On je vysmátý. Osobně bych ty malé zmetky nechala tomu velkému a šla svou vlastní cestou, ale tohle citlivá a uťápnutá duše nikdy neudělá. Nezbývá, než to přežít a nelze radit někomu, kdo nehledá cestu ven, ale pouze si potřebuje postesknout.. ;)

miky 55
29.7.2020 11:01

Opustit vlastní děti je až ten úplně poslední a opravdu zoufalý krok. Nepíšete ovšem, jak jsou staré.

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip