Babinet.cz  /  Magazín  /  Zdraví  /  Bude lidstvo šílené?

Bude lidstvo šílené?

11.4.2020 - redakce Babinet.cz

V roce 1897 se v Národních listech, českých novinách vycházejících v letech 1861 až 1941, objevil článek, jehož autorem byl anglický statistik, který se na základě statistických dat zamýšlel nad budoucností duševního zdraví celé evropské populace.

Z obsahu příspěvku vyplývalo, že během čtyř století nezůstane žádný jedinec z řad našich evropských potomků zcela duševně zdráv. Autor příspěvku vycházel ze soudobých statistických dat, kdy již na 312 zdravých lidí připadal jeden člověk s psychickými problémy. Spatřuje tedy razantní posun od roku 1859, kdy jeden choromyslný člověk prý připadal ještě pouze jen na 535 rozumných jedinců.

Podle autora článku je vzhledem k rychle se zvyšujícímu poměru psychicky nemocných lidí ve společnosti všechno ostatní už jen otázkou matematických propočtů. Vypočítal si tak, že již za osmdesát let, tedy přibližně v roce 1970, bude mezi námi žít už celé jedno procento šílenců, za dvě stě až tři sta let pak již bude připadat jeden šílený člověk na deset obyvatel a za čtyři sta let budeme blázny všichni…

I když se za přibližně uplynulých sto dvacet let od publikování tohoto příspěvku pojetí duševních nemocí a chápání „šílenství“ poměrně významně změnilo, vyjdeme-li z nedávných dat publikovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tak v průběhu života postihne alespoň jedna nějaká forma psychických problémů každého čtvrtého jedince…

obr. Změny na mozku při ADHD

Jak již bylo řečeno výše, dnešní psychologie i psychiatrie jako moderní vědecké disciplíny se na problematiku duševního zdraví a psychických poruch dívají zcela jinak než na sklonku devatenáctého století. Neznamená to tedy, že by čtvrtina populace, tedy dvacet pět procent obyvatelstva, nebyla po duševní stránce zcela v pořádku. Například co se dětské populace týče, někdy míváme pocit, že se s psychickými poruchami snad přímo roztrhl pytel. Dítě, které by v dobách dřívějších bylo označeno za divoké, je dnes často diagnostikováno jako ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou). Kupříkladu profesor na Harvardu a podle žebříčku Americké psychologické asociace jeden z nejvýznamnějších psychologů dvacátého století, americký psycholog Jerome Kagan připouští, že při pohovoru s adolescenty ve věkovém rozmezí dvanáct až devatenáct let se až čtyřicet procent z nich může jevit jako trpící depresemi nebo minimálně zvýšenou úzkostlivostí. Avšak při podrobnějším zkoumání toto číslo klesá na osm procent. Toto původně zdánlivě velké množství, téměř polovinu mladistvých, vysvětluje profesor Kagan tím, že v citlivém životním období, jakým puberta bezesporu je, děti téměř vše prožívají dramatičtěji než v pozdějším, dospělém období svého života. Navíc i objektivně se v životě může stát, že nás vnější či vnitřní okolnosti přemůžou. Ale existují samozřejmě i lidé, kteří mají, například geneticky, skutečně sklony k chronickým depresím a jsou bezesporu duševně nemocní. Kromě toho dnešní poněkud hektická a čím dál tím uspěchanější, náročnější a všeobecně složitější doba na klidu také příliš nepřidává. Otázkou tedy zůstává, jak to s vývojem duševního zdraví nás lidí do budoucna skutečně vypadá...

 

Napsal Petr Matura

foto: Wikimedia Commons

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

kasiucka
12.4.2020 13:13

To je tedy fakt, s tou dnešní dobou...

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip