Vliv počítačových her na agresivitu dětí

Americký senátor za stát New York Charles Schumer se ostře postavil proti počítačové hře "25 to Life", která je natolik násilná, že by měla být zakázána.

Mezi úkoly, které si může hráč vybrat, patří krádeže automobilů, odstraňování nepohodlných osob, závody s policisty, ale i neškodné úkoly, jako roznášení pizzy či vožení lidí taxíkem. Bez vražd a zlodějny se ale GTA neobejde . Grand Theft Auto byla oceněna titulem "Hra roku 2004". Tržby z jejího prodeje jsou jen na území USA odhadovány na několik miliard dolarů..

Před časem ubodal ve Svitavách žák odborného učiliště svého učitele. V České Lípě desetiletý chlapec krutě zbil, pro pět korun, stejně starého spolužáka. V Hanušovicích na Jesenicku ubodal čtrnáctiletý svého třináctiletého kamaráda. Ve Francii nezletilý chlapec, jen tak, protože se mu zachtělo zabíjet, vyvraždil celou svou rodinu...

Dospívající syn známých, po celou dobu naší návštěvy u nich, neodtrhl oči od počítačových her. Nedalo mi to a nakoukla jsem mu přes rameno. V šílené rychlosti řídil auto, porážel lidi, stromy, auta. Policajti ho pronásledovali -honička jak v gangsterce. Kluk vzrušením ani nedýchal.

„To se musíš pokaždé chovat jako gauner?“

„Nemusím. Taky můžu jet slušně.“

„Tak proč tak nejedeš?“

„Protože to je hrozná nuda. Policajti si mne ani nevšimnou.“ Najednou vykřikl: „Jé, já se utopil!"

„Jak ses utopil?“, nechápu.

„Spadl jsem s autem do řeky a to je konec hry.“

„A proč jsi do ní spadl?“

„Protože jsem na diskotéce vypil hodně piv.“

„A proč ses napil, když řídíš?“

„Protože jsem měl peníze, které jsem musel utratit.“

„A to jsi je nemohl utratit někde jinde?“

„Mohl. V supermarketu. Ale mě nakupování nebaví...“

A tak naše děti, v napohled neškodných počítačových hrách, zabíjejí po tuctech svoje protivníky, další a další vzápětí přibývají. Prožitky z těchto her se našim potomkům ukládají do podvědomí a když v opravdovém životě nastane obdobná situace, zachovají se jako ve hře.