Tradiční nepálské oděvy a postavení žen ve společnosti

Nepál je multikulturní a multietnická země. Byla založena v 18. století z několika malých království: Mustang, Madhesh, Videha (Mithila) a Limbuwan. Každá etnická skupina má své vlastní oděvní tradice, kroj a doplňky s tradičními šperky.

Tradiční nepálský kroj pro ženy se nazývá „Kurta Suruwal“. Skládá se z lehkých pytlovitých kalhot, halenky a velkého šálu. Kalhoty jsou volné, obvykle bavlněné a mají jasné zbarvení jakékoli barvy. Obvykle jsou bez jakýchkoli vzorů, i když moderní suruwal může být ozdoben vzory. Na rozdíl od kalhot, je blůza velmi jasná s různými vzory. Projdete-li se ulicí Thamelu, naleznete stovky různých barevných kombinací i vzorů. Halenka je střední délky ke stehnům, nebo dokonce sahající až ke kolenům. Šátek je velkých rozměrů, který se nosí přehozený přes tělo. Vzorek na šátku odpovídá vzoru na halence.

Kurta Suruwal                                                                 Svatební sárí

Dalším tradičním oděvem nepálských žen je sárí. Sárí, známé také jako Guniu, se obvykle používá jako svatební oděv a tak by sárí nemělo chybět v šatníku žádné budoucí nevěsty. Nepálské tradiční sárí je totožné s indickým. Skládá se ze spodního prádla zvaného "parkar", těsné, oříznuté halenky a samotné sárí látky (4,5 - 8 metrů dlouhý a 4 metry široký kus látky). Sárí se přehodí kolem pasu a přes jedno rameno. Tento styl zavěšení se nazývá Haku patasi. Nejčastěji se nosí se spoustou zlatých šperků.

Kromě těchto dvou tradičních oděvů má Nepál mnoho etnických oděvů – Tamang, Gurung, Magar, Newar, Tharu, Kirat, Sherpa a jiné. Nepál je domovem více než 100 etnických skupin.

Etnická skupina Newari je charakteristická různými styly šatů v kombinaci červené a černé barvy. Nejtypičtější pro tuto etniku je černé sárí s červenými okraji. Mladší ženy preferují kratší délku, kdežto postarší ženy dávají přednost úplnému zakrytí nohou. Sárí je doplněno bílou látkou, ovinutou kolem pasu.

Zatímco tradiční kostým etniky Šerpů je podobný kostýmům Tibeťanů. Ženy nosí chuubu bez rukávů zvanou engi, nebo s rukávem jménem tongok. Nad ní nosí pruhované vlněné zástěry zvané pangi, které také určují rodinný stav ženy. Klobouky jsou důležitou součástí kostýmu a nosí ho muži i ženy.

Tharu, etnická skupina žije v jižní oblasti Terají. Kostým etniky Tharu je charakterizován zářivě barevnými šaty. Nosí halenku a sárí, které jsou ovinuty kolem pasu způsobem, který vypadá spíše jako sukně. Blůzy jsou zdobeny jasnými bambulkami, zrcadly či mincemi. Ženy také nosí náhrdelníky vyrobené z velkého množství mincí sešitých k sobě.

Tradiční oděv etniky Magar a Gurung jsou si velmi podobné. Ženy nosí tmavě zbarvené sárí s jasně žlutou nebo modrou bavlněnou látkou omotanou kolem pasu a halenku. Ramena jsou zakryta šátkem, který se nosí šikmo. Často nosí květinové ušní ozdoby ve středních částech uší a náhrdelníky ze skleněných korálků ze stříbrných indických mincí.

TIP: Vydejte se do Nepálu a poznejte nejen horské velikány, ale i místní kulturu. Vybrat si můžete z několika treků do Nepálu a dalších zájezdů do Nepálu.

Relativní postavení žen a mužů.

Ženy se často označují za „nižší kastu“ ve vztahu k mužům a obecně zaujímají podřízené sociální postavení. Svobodu a možnosti, které mají ženy k dispozici, se však značně liší podle etnické skupiny a kasty. Ženy z nejvyšších kast mají omezenou veřejnou mobilitu, neboť jejich pověst je kritická pro rodinnou a kastovní čest. Ženy nižších kast a tříd, často mají větší mobilitu a jsou otevřenější kolem mužů. Role žen a mužů se pomalu mění v městských oblastech, kde větší počet žen dostává vzdělání a vstupuje do pracovního nasazení.

Muži jsou považováni za jediného živitele rodiny; kdežto ženy jsou vnímány pouze jako matky na mateřské. Práce žen je velmi tvrdá, spojená s domácnosti a jeho chodem. Předpokládá se, že jejich odpovědnost zahrnuje přípravu jídla, mytí, domácí práce, sběr dříví a krmiva pro dobytek, nošení vody, zapojení do zemědělství, mateřství a služby pro muže a další členy rodiny. Ačkoliv jejich práce hraje zásadní roli, je obvykle nezajištěna.

Zajímavostí je, že v Nepálu je stále tradicí, že svatbu připravují rodiče snoubenců. Výjimkou však jsou velké města, kde si mladí žijí podle svého a život se téměř podobá západnímu životnímu stylu. Někteří budoucí novomanželé vidí svojí nevěstu těsně před svatbou, nebo až v den svatby. Svatební zvyky a tradice má každé etnikum své vlastní. Tradiční svatební šaty pro nevěstu jsou červené nebo růžové barvy. Závoj bývá bohatě zdobený a účes nevěsty je pokrytý rumělkovým práškem. Obleky pro ženichy jsou velmi odlišné dle kmenových tradic a zvyků.

Nepálské ženy mají těžký život

Po svatbě se žena nastěhuje do domu manžela, kdy taky získá úplně jiné postavení, než na které byla zvyklá v domě svých rodičů. Novopečená nevěsta se stane služkou a je plně pod vedením tchýně, nikoli manžela. Toto je velmi těžké období, které nastává ihned po prvních dnech od svatby, kdy byla nejdříve hýčkaná a rozmazlována. Dokud se jí nepodaří získat manžela na svou s tranu, tak musí velmi těžce a tvrdě pracovat.

Obrovské nůše plné dříví nosí ženy na zádech každý den.

Mezi zakořeněnou tradici patří Chhaupadik. Tradice, která nutí ženy opustit své domovy a zůstat v „menstruační chýši“ během svého období. Chhaupadi je hinduistická praxe, v žádném případě neznamená, že je rozšířená. Praxe je spíše extrémně lokalizovaná. „Ve vzdálenějším Nepálu, (kde se praktikují nejpřísnější formy chhaupadi) je tato praxe svázána s božstvy. Lidé jsou přesvědčeni, že jakákoli nečistota způsobí to, že se božstva rozzlobí a to může způsobit neštěstí dané komunitě.“ Ženy nejsou vyhoštěny pouze ze svých domovů po dobu trvání menstruačního cyklu, ale je jim také zakázán přístup do kuchyně a dotýkat se jídla, náboženských ikon, skotu, ale i svých mužů. Nesmí se také dotýkat hlavního zdroje vody v obci z toho důvodu, že voda je v hinduismu považována za čistou! Pokud by se jí dotkla žena po dobu své periody, stala by se ihned vodou znečištěnou!

autor: Andrea Meluzínová