Babinet.cz  /  Magazín  /  Doteky múzy  /  1896. Zeď nářků vzpomínek…

1896. Zeď nářků vzpomínek…

3.2.2015 - redakce Babinet.cz

Autor: Vladimír Kroupa

Zeď nářků vzpomínek…

Každý v sobě takové místo máme. Patří jen a jen nám. To jen nám naslouchá a kdokoliv jiný by si o ni rozbil hlavu…

Někdy si na Tebe vzpomenu a stačí mi k tomu málo

závan parfému jiné ženy, její nedbalé gesto, se kterým si odhodí z čela vlasy

v tu chvíli to, přiznám se, zabolí

uvědomím si, že už Tě nemám a kolik jsem v Tobě ztratil krásy.

Asi v tom bude nějaká chemie, že Tvůj obraz stále visí na mé zdi nářků

někdy si říkám, že mě to zabije, že umřu pro Tvoji lásku.

Někdy si na Tebe vzpomenu a stačí mi k tomu málo

i přes tu bolest však dobře vím, že poznat Tě za to stálo…


 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

  • Babičko, kdy zemřeš?

    „Babí, můžu jít k Vám nahoru?“ ozval se dětský hlásek pod schodištěm. „Tak jen pojď“, odpověděl mu ženský hlas s potěšením a zjevnou radostí....

  • 1927. Máma

    Autor : Lucie Absolonová Máma Náš čas je pouhopouhé prozatím Tvůj smutek může zahnat objetím Anděl, jenž suší tvoje slzy On ví, že je...

  • 1926: Objetí

    Autor: Václava Eiblová Objetí   Spočinout v objetí na chvíli,   Objetí přítele pevné, chápající Mohu věřit, mohu doufat ...

  • 1925. Máj

    Autor: Karel Koura   Máj   Na rozkvetlém paloučku ztichly včelí hlásky v zapadajícím sluníčku usnuly sedmikrásky   ...

Náš tip