Babinet.cz  /  Magazín  /  Společnost  /  Rozhovor s paní Hanou Pirnerovou, ředitelkou Pomocných tlapek

Rozhovor s paní Hanou Pirnerovou, ředitelkou Pomocných tlapek

2.12.2012 - redakce Babinet.cz

Pomocné tlapky jsou obecně prospěšná společnost, která se zabývá chovem, předvýchovou a výcvikem asistenčních psů. Vycvičené psy předávají zdarma do dlouhodobého užívání tělesně postiženým, zejména těm, kteří jsou zcela nebo částečně upoutáni na invalidní vozík, ale i lidem nevidomým, pacientům se záchvatovými onemocněními a lidem s kombinovaným onemocněním. Dále se Pomocné tlapky věnují také canisterapii a soustředí se na osvětu v problematice soužití zdravých a handicapovaných lidí a využití asistenčních psů při integraci handicapovaných do společnosti.

Na otázky odpovídá Hana Pirnerová (foto), ředitelka Pomocných tlapek

V roce 2001 jste s kolegy založili společnost Pomocné tlapky. Co Vás k tomu vedlo?

Na počátku Tlapek stál telefonát maminky Michaela Kutače, našeho prvního budoucího klienta, zkušenému cvičiteli slepeckých psů Jiřímu Tomášů. Paní se ptala, zda by Jiří Tomášů dokázal vycvičit asistenčního psa, kterého viděla v nějakém zahraničním vysílání. Tehdy to u nás nebylo vůbec obvyklé. Každý znal slepeckého (vodícího) psa, ale asistenčního nikdo. Na začátku Tlapek tedy stála tato velká výzva. Když se poté zjistilo, že by u tělesně postižených byl o asistenční psy zájem, společně jsme s Jiřím Tomášů a Michaelou Molovou Freeman dali naší činnosti řád a založili jsme neziskovou organizaci Pomocné Tlapky.

Čím vším se Pomocné tlapky zabývají?

Pomocné tlapky vychovávají a cvičí asistenční psy pro tělesně postižené, tzv. šikovné společníky, kteří pomáhají dětem i dospělým s těžkým tělesným a mentálním postižením především formou canisterapie (metoda pozitivního působení na psychiku a fyzický stav potřebných lidí pomocí speciálně cvičeného psa) a pečující osobě formou asistence při péči o postiženého. Dále vychováváme a cvičíme vodící psy pro nevidomé a také  canisteparapeutické psy, které jsou umístěné do zařízení na stálo. Doplňkovou činností je testování a školení  canisterapeutů, přednášková činnost především pro mateřské, základní a střední školy, ale také pro vysoké školy a odborníky.

Když se řekne asistenční pes, mnoho z nás si vybaví vodícího psa pro nevidomé. Jak ale skutečně asistenční psi pomáhají?

Vodící pes pomáhá zajistit nevidomému rychlou a bezpečnou chůzi na veřejnosti. Asistenční pes pomáhá nejen na veřejnosti, ale prioritně pracuje doma.

Nejčastější pomoc asistenčního psa je: podávání předmětů ze země do rukou pána, případně na klín či pracovní desku, vyhledání zvonícího telefonu, sundávání ponožek a rukavic, otevírání a zavírání dveří, šuplíků, skříněk, pračky, lednice, vyndávání prádla z pračky a předmětů z lednice, zvednutí ruky myopata (vozíčkáře) na ovladač elektrického vozíku, když mu ruka upadne mimo ovladač a není schopen ji vrátit zpět a ovládat vozík, zvednutí hlavy pokleslé na hrudník (člověk by se mohl udusit), podání berlí, přitažení vozíku, přivolání pomoci atd.

Asistenční pes samozřejmě zajišťuje bezproblémový pohyb klienta, doprovází ho u vozíku či kočárku, jezdí s ním autem, MHD, vlakem či autobusem, chodí s ním na nákupy, do kina, divadla nebo k lékaři a v neposlední řadě také do školy.

Kteří psi jsou pro výcvik nejvhodnější a jsou naopak některé rasy, které se pro výcvik vůbec nehodí?

Naše společnost cvičí výhradně retrievery (labradory, goldeny a flat-coated retrievery) s průkazem původu, aby byla zaručena jejich povaha a co největší předpoklad dobrého zdraví a vrozených vlastností. Toto plemeno cvičíme nejen pro jeho přátelskou a neagresivní povahu a schopnost bez problémů měnit majitele, ale také proto, že je veřejností vnímáno jako milé a přátelské. To mnohdy člověku, kterého tento pes doprovází, pomáhá navázat kontakt s veřejností a komunikovat s ostatními lidmi. Neříkáme, že jiná plemena nejsou pro výcvik vhodná, ale jsme přesvědčeni, že nejvhodnější jsou právě retrieveři.

Jak probíhá výcvik asistenčních psů?

Výchova psa začíná již okolo jeho 8. týdne života, kdy putuje na jeden rok do rodiny dobrovolníka neboli převychovatele, který dle našich požadavků o štěně pečuje a vychovává ho. To je velice důležitá a významná část cesty malého štěněte k roli asistenčního psa. Jen díky laskavé a důsledné výchově mohou další spolupracovníci připravit špičkového asistenčního psa.

Nerada říkám, že psa cvičíme. Cvičení bývá nárazové, zatímco my potřebujeme psa vychovat a mít s ním celodenní kontakt. Až v další fázi přípravy psa, která probíhá u trenéra, můžeme říct, že psa skutečně cvičíme. Do rodiny trenéra, neboli do tzv. vyšší tlapácké školy, je pes zařazen po absolvování roční předvýchovy u vychovatele a po úspěšném projití zdravotními a povahovými testy. Ale ani tento následný trénink není nárazový. Se psem se pracuje celý den tak, jak bude následně pomáhat u budoucího pána. Ten bude potřebovat asistenci nejen v určitou dobu, ale po celých 24 hodin denně.

Jak je připravován budoucí pán na soužití s asistenčním psem?

V období, kdy pes končí výcvik u vychovatele, budoucí páníček absolvuje osobní pohovory s našimi odborníky (psychologem, fyzioterapeutem a trenéry). Cílem je získat co nejvíce informací o tomto člověku, jeho potřebách a stylu života.

Potom přichází na řadu rozřazování psů. Všichni psi jsou první tři až čtyři měsíce cvičeni zhruba stejně. Rozvíjí se u nich jejich přirozené vlastnosti a dovednosti. Poté probíhá rozřazování, což znamená, že pracovníci přiřazují – tipují vhodnost psa dle jeho schopností, dovedností a povahy tak, aby se co nejlépe hodil k člověku podle jeho handicapu, požadavků na jednotlivé úkony, ale také podle temperamentu a stylu života. Po tomto „čarování“  se páníček poprvé setká se psem.

Jak probíhá toto první setkání?

Na prvním setkání se otestuje, jak pes reaguje na svého budoucího pána a pán na psa. Ověřujeme, zda rozcvičené povely budou vyhovovat a zda si pes i člověk vzájemně „sednou“. Pokud setkání proběhne k oboustranné spokojenosti, pes se začne připravovat přesně na míru podle požadavků svého pána.

Co následuje dále?

Dalších cca čtyři až šest měsíců se pes trénuje pro klienta a utvrzuje se v dovednostech. V poslední fázi čeká budoucího pána pětidenní intenzivní secvičování se psem. Naučí se nejen správně povely, ale také je proškolen, jak se psem manipulovat, jak o něj pečovat atd. Cesta k budoucímu asistenčnímu týmu (člověk a asistenční pes) je završena několika testy. Jedná se o mezinárodně uznávaný test speciálních dovedností, test přístupu do veřejných prostor, testy  povelů a péče o psa a výstupní zdravotní kontroly. Poté odjíždí asistenční tým domů za doprovodu trenéra, kde ještě cvičí pod jeho dohledem cca tři až pět dní. Tím samozřejmě vše nekončí. Trenér je s týmem v kontaktu, je vždy připraven pomoci a řešit problémy, které soužití přinese.

Kolik času tedy zabere výcvik jednoho psa?

Cesta od štěněte k asistenčnímu psovi trvá přibližně 20 až 24 měsíců. Je důležité, že jak vychovatel, tak trenér mají psa ve své domácnosti a tráví s ním všechen čas. Pokud je vychovatel v zaměstnání, může pes po tuto část dne zůstat doma. V případě trenéra to však možné není. Ten může mít ve výcviku maximálně dva psy a veškerý svůj čas musí rozdělit mezi ně. Znamená to, že jakoukoliv činnost dělá vždy za „dohledu“ psa. Například návštěvu lékaře, kadeřníka, restaurace nebo divadla.

Následují ještě nějaké kontroly či konzultace po ukončení výcviku?  Navštěvuje trenér psa a jeho nového pána?

Kromě konzultací dle potřeby se tým po předání psa účastní rekondičních pobytů, kde musí prokázat, že jsou spolu sehraní a že vše funguje tak, jak má. Našim cílem není poskytovat psy na gauč. Našim cílem je, aby pes, do kterého jsme všichni vložili práci, čas, energii a naši patroni finance, byl opravdu pomocníkem. Tým dostává certifikaci na 18 až 24 měsíců a po uplynutí této doby musí prokázat, že je vše v pořádku. Poté jim certifikaci prodloužíme. Naši pracovníci mají právo kdykoliv tým navštívit a zkontrolovat kondici a stav psa. Chceme, aby se psi, kteří pomáhají, měli dobře a měli veškerou péči a lásku. Velice si vážím našich klientů. Své pomocníky milují, jsou jim vděčni za jejich pomoc a lásku, a proto o ně pečují, jak nejlépe mohou. Jen v jednom případě nebylo vše tak, jak mělo být, a pejsek se proto vrátil zpět k nám.

Majitel a pes tedy získávají nějaký certifikát, že absolvovali výcvik?

Naše asistenční týmy mají průkaz asistenčního týmu a na slavnostní promoci nový pán ještě obdrží certifikát asistenčního psa. Pes je vybavený žlutou košilkou s logem společnosti a nápisem asistenční pes nebo šikovný společník. Štěňata ve výchově mají oranžovou košilku s logem a nápisem a pes  senior, neboli pes, který již ukončil aktivní službu, má také oranžovou košilku s nápisem asistenční pes senior.

Jak je výcvik asistenčního psa finančně náročný?

Celá cesta od štěněte až po předání klientovi stojí přibližně 220 až 250 tisíc korun. Jsou to náklady na nákup štěněte, na veterináře, krmivo, výdaje spojené s cestováním, výbavou pro psa, odměny psychologovi, fyzioterapeutovi, trenérům a v neposlední řádě také náklady na telefony, poštovné, pronájem prostor atd.

Podílí se nějakým finančním příspěvkem i nový pán?

Klient od naší společnosti obdrží psa do výpůjčky zdarma. Nepodílí se tedy ani na financování, ani na shánění peněz. Musí si však uhradit náklady spojené s cestováním na setkání, na ubytování, na výživu psa  a veterinární péči po předání psa.

Výcviky nejsou levnou záležitostí. Odkud můžete získat finanční prostředky?

Naše společnost je od roku 2003 financována bez podpory státu. Celkem 70 procent finančních zdrojů je od  firem, jednotlivců a z grantů. Prostředky získáváme také z velice zajímavých projektů, jako je Čtení pomáhá (www.ctenipomaha.cz), z našeho projektu v rámci Čechomor Kooperativa tour, který trvá již šest let, nebo ze sportovní tour Pohyb přítel člověka (www.psitel.cz). Zbytek financí máme z veřejné sbírky formou DMS a sbírkových kasiček. Dalším zdrojem příjmu je prodej reklamních předmětů na našem e-shopu: http://eshop.pomocnetlapky.cz/ a také přednášková činnost.

Kolik psů jste již celkem vycvičili a umísťujete je i do zahraničí?

Za dvanáct let jsme předali 140 asistenčních týmů v rámci České republiky. Peníze našich sponzorů tak zůstávají u nás, v ČR. Žádost o asistenčního psa máme i od člověka ze zahraničí. Tam však zatím  není zajištěné financování od sponzorů z jeho země.

Organizujete i nějaké veřejné ukázky? Jak se o vás mohou dozvědět ti, kteří by chtěli využít pomoci asistenčního psa?

Ročně naši pracovníci absolvují okolo 100 různých akcí po celé ČR. Od ukázek a přednášek ve školních zařízeních, až po účast na veletrzích pro cílovou skupinu (Non Handicap, Život bez bariér) a další aktivity,  kde se s námi může setkat široká veřejnost.  Různě zaměřené akce, kde je o naši činnost zájem, neodmítáme. Všichni naši pracovníci se snaží již dvanáct let, aby byly Pomocné tlapky vidět.

Podělte se s námi o to, komu jste v poslední době vycvičili asistenčního psa.

Všechny naše klienty najdete na www.pomocnetlapky.cz. V současné době čeká secvičení a předání asistenčního psa Denyho. Finanční prostředky jsme získali z charitativního projektu Čtení pomáhá.  Děti, které jsou do tohoto projektu zapojeny, získají po přečtení knihy a úspěšném vyplnění testu na stránkách www.ctenipomaha.cz virtuálních 50 korun. Tyto peníze si však nenechávají pro sebe, ale věnují je na vybranou charitu. Když byl téměř před dvaceti měsíci spuštěn tento unikátní projekt, měli jsme tu čest být s pejskem Denym mezi prvními dvanácti charitami. Celkem 200 tisíc korun, které Deny potřeboval na svůj výcvik, děti načetly za neuvěřitelných 12 dní!

Deny byl vycvičen pro manžele Igora a Milku. Igora bude doprovázet u elektrického vozíku, bude mu podávat vše, co mu upadne z vozíku, bude mu otvírat dveře, aby mohl projet atd. Milce bude pomáhat při péči o svého nemocného manžela. Samozřejmostí bude také canisterapie a prohřívání spastických končetin.

Jak probíhá integrace handicapovaných lidí do společnosti při využití asistenčních psů?

Za dobu naší činnosti víme, že kromě významné fyzické pomoci, jsou asistenční psi především psychickou podporou lidí s handicapem. Díky doprovodu psa asistenta ve žluté košilce se nebojí vyjít ven, jelikož vědí, že o svého psa se mohou vždy opřít. Maminky dokážou najít odvahu a pustí své děti do ulic za doprovodu psa „asisťáka“. Lidé skrze psa navazují bez problému komunikaci s okolím. Život se tak stává pro ně kvalitnějším a veselejším.

Otázka na závěr. Co Vás na této práci baví nejvíce?

Myslím, že nejen mě, ale všechny lidi z týmu naše práce baví. Je pro nás úžasné, že můžeme v dnešní době dávat díky psům lidem svobodu, nezávislost a v průměru každému předáme 35 kilo (váha psa) lásky, štěstí a něhy. Dovolila bych si zde poděkovat všem, kteří nás podporují a věnovat vzpomínku na všechny naše klienty a psy, kteří  nás opustili.

 

 

Vaše názory

Vaše názory (pro vložení komentáře se prosím přihlaste)

Vložit komentář

Další z magazínu

Náš tip