Jája (20-30) se ptá:

Dobrý den, už dlouho jsem zamilovaná do skvělého chlapa. On do mě bohužel ne, i když jsem si myslela pravý opak. Nedávno se oženil a zřejmě je se svou ženou šťastný. Já ho ale stále miluji a nemohu na něj zapomenout. Nikdy se mezi námi nic nestalo, náš vztah byl a je pouze pracovní. Od té doby, co ví, že ho mám ráda se mi snaží vyhýbat. Nejspíš neví, jak se ke mě má chovat, ale aby si se mnou promluvil, do toho se mu nechce. Napsala jsem mu několik e-mailů ve snaze nabídnout mu přátelství, on ale nereagoval. Docela mě to trápí - nejen to, že neodpovídá, ale i to, že se mu takhle vnucuji. Co se týče pracovních záležitostí, chová se celkem mile, ale už to není takové vřelé jako předtím. Nevím, co mám dělat, nechci o něj přijít, i když vlastně nikdy nebyl můj...

Milá Jájo, jelikož je šťastně ženatý, tak ho nech být. Ber to tak, že on je šťastný a jestli ho máš ráda, tak mu nebudeš štěstí kazit. Ty si najdi někoho jiného, kdo je volný, koho můžeš udělat šťastného.