Dobrý den. Doporučuji Vaší pozornosti skutečně pěknou knihu ‚Obce vůkolní‘ od Pavla Bedrníčka. Jsou tam popisy jednotlivých obcí před branami měst pražských. V kapitole Smíchov (od strany 195 do strany 217) je hned na první straně dole popis původu názvu Smíchova. Na konci 3. odstavce se píše (o dobách Karlových): „…Území až na několik málo domků neosídlené, nemělo jméno; na název Smíchov narazíme teprve k roku 1402 v knihách hor viničných.“ (Rok 1402 je přece jen poněkud později než doba Horymíra se Šemíkem. Tedy název nebyl právě od doby skoku Horymíra v sedle Šemíka, ale značně později.) Ve čtvrtém odstavci pak vysvětluje původ názvu vč. pověstí, kterých bylo více, a tudíž Horymír se Šemíkem je jen jednou z několika. „(návaznost na text 3. odstavce) Tento fakt, konec konců prostému lidu nikterak známý, nezabránil vyprávění pověstí, sahajících až do bájných dob…“ Jedna pověst říká, že vzniklo od smíchu, kterým se v křovinách smáli zlí duchové při oběšení loupežníka Rohovce, který zvedl odboj proti knížeti. Druhá říká, že od smíchu bojovnic na děvíně při dívčí válce. Třetí se pak konečně blíží Vaší verzi „…že když Horymír se Šemíkem slavným skokem uprchl z Vyšehradu, na druhém břehu se pak smál nad svou záchranou.“ Byl to tedy na rozdíl od Vaší verze smích z radosti nad žitím(!) a ne zlomyslný smích, tedy vysmívání se. Skutečný původ jména obce (těsně před připojením k Praze povýšena na město i když podmínky města splňovala již dávno) vysvětluje takto: „Na rozdíl od lidských fantazií se jeví pravděpodobný výklad odborníků, že jméno Smíchov není odvozeno od smíchu, ale od smíchání, tedy smíšení lidí z různých osad při parcelaci kartuziánských pozemků…“