Hluboko ve žďárských lesích, na vrcholu hory s výhledem do údolí Svratky, se nachází zřícenina hradu Zubštejn. Jeho historie sahá až do 2. poloviny 14. století, kdy byl pravděpodobně založen jako zeměpanský hrad moravských markrabat. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1344, kdy jej vlastnil Atluš „de Lapide" (z Kamene) z rodu pánů z Pernštejna. Hrad v té době prošel rozsáhlými stavebními úpravami.

Za husitských válek byl hrad silně poškozen a v 16. století již pustne a postupně chátrá. Podle nepodložených zdrojů byla na Zubštejně vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad - a právě tento český král měl hrad dobýt...

Hrad obestírá celá řada legend. Nejznámější z nich vypráví o uhlíři Věnavovi. Věnava v hlubokých lesích zabil mohutného zubra, který ohrožoval místní obyvatele. Zvíře se tak stalo symbolem rodu a dalo jméno i hradu, jenž zde založil, tedy Zubštejn.

Na hradě Zubštejn žil také hradní pán Odolen se svou krásnou dcerou Blaženkou. Blaženka se zamilovala do zbrojnoše Zbraslava, ale Odolen, rozhněvaný Zbraslavovým nízkým původem, Blaženku odvezl do Brna. Během jednoho z plesů Blaženka propadla kouzlu Oldřicha z Třebíče a po návratu na hrad myslela jen na něj. Zbraslav měl zlomené srdce zradou, a tak Blaženku proklel. I Oldřich ji brzy opustil. Zarmoucená Blaženka zemřela v osamění. Od té doby duch Blaženky bloudí hradem Zubštejn a varuje mladé milence před zradou.

Zamilované páry by si tedy měly dávat pozor, pokud si v blízkosti hradu slibují lásku. To se potom z hradu ozývá smích Blaženky. A pokud svoji lásku zradí, je ze zříceniny slyšet kvílení a zjeví se obláček kouře, jako připomenutí nesplněného Blaženčina slibu.

Na hradě se má také nacházet tajná chodba, jež vede do nedaleké obce Pivonice, kterou prý používali rytíři k únikům v případě nebezpečí. Podle jiných zdrojů měla vést chodba k hrádkům Pyšolec, Aueršperk a Štěpánov.

K hradu se také váže pověst o pokladu Pernštejnů. Poklady mají být hlídané skřítky. Přístup k nim se otevírá v době pašijí na Velký pátek. Podle jedné z legend jedna žena vstoupila do zasypaných sklepení spolu se svým dítětem a kvůli pokladu na ně zapomněla. Když vynášela poklad, skála se zavřela a žena musela celý rok čekat, než se se svým dítětem opět shledala.

Další místní pověst vypráví o hradním pánovi, který byl napaden loupežníky. Podařilo se mu ubránit, ale při boji byl těžce zraněn. Zemřel v náručí své milované a jeho duch prý dodnes hlídá hrad. Tato pověst údajně velmi pravděpodobně vznikla na základě skutečných loupežných přepadení, které se v okolí hradu odehrávaly.

Také výše zmíněný hrad Pyšolec, nacházející se u obce Vír nad řekou Svratkou, stojí za návštěvu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1350, kdy byl v majetku Filipa z Pernštejna. Podle legendy má být na hradě zakopán meč a zlatý kalich. Není jasné, kdo poklad ukryl, někteří věří, že to byl loupeživý rytíř, jiní zase, že ho tam skryli Pernštejnové předtím, než hrad opustili. Mnoho hledačů pokladů se po staletí pokoušelo poklad najít. Skrývá se snad dodnes kdesi v podzemní chodbě pod rozvalinami hradu?

napsal Petr Matura

Zdroje: cbs-cesko.cz, hrady.cz M.Stejskal:Labyrintem tajemna, mapy.cz