Ukrajina skrývá mnoho zajímavých, tajemných míst. Podívejme se zatím alespoň na některá z nich. Například Pidhirtsi ve Lvovské oblasti patří podle některých místních záhadologů přímo mezi nejtajemnější místa Ukrajiny...

hrad Olesko / Wikimedia Commons, Public domain

Zámek byl postaven v 17. století ve francouzském stylu a byl uznáván jako jeden z nejkrásnějších paláců ve východní Evropě. Za sovětské éry byly interiéry zámku nejprve vyrabovány a později byla budova využívána jako sanatorium pro pacienty s tuberkulózou.

V zámku se prý na konci 18. století, kdy ještě zářil svou krásou, usídlil duch. Majitel hradu Václav Rzewuský v záchvatu žárlivosti zabil svou manželku Marii. Nemohl ji pohřbít se všemi rituály, takže nikdo neví, co se s ní vlastně nakonec stalo. Vyprávějí se různé historky: tělo bylo zazděno do hradní zdi, ukryto ve sklepě pod schody nebo spáleno v peci.

Obyvatelé hradu a později i pacienti tuberkulózní léčebny si stěžovali na průhlednou paní bez života, jež každou noc bloudí po pokojích a chodbách v nadýchaných bílých šatech, zhasíná svíčky a otevírá i zavírá dveře. Rovněž také turisté, kteří navštívili přilehlý park, při procházce zaznamenávají neobvyklé pocity, ze kterých člověka až mrazí...

Návštěva hradu zaujme také fanoušky filmu „D'Artagnan a tři mušketýři“. Právě Pidhirtsi  vybrali pro jednu ze scén, která se má odehrávat v Louvru. Sem totiž statečný D'Artagnan doručil královnin diamantový přívěsek. Po osmdesáti letech byla v roce 2018 tato památka zpřístupněna veřejnosti, a tak až pomine válečný konflikt, bude snad možné ji navštívit.

Dalším zajímavým sídlem, kde můžeme narazit na paranormální jevy, je zámek Olesko,  nacházející se také ve Lvovské oblasti. Ke jménu hradu se váže následující legenda: „Jeden ze stavitelů či obránců opevnění měl dceru Olesju. Ta po boku mužů bránila svůj rodný kraj. Jednou utíkala před útočníky a tam, kam dopadla Olesjina slza, vznikly prameny s léčivou vodou“.

Původní hrad byl postaven asi ve 14. století a je tak nejstarším hradem ve Lvovské oblasti. Jedná se o velmi působivé místo, které je spojeno s životem slavného polského krále Jana III Sobieského. Hrad měl velmi pohnutou historii, a to díky krvavým bojům, které se odehrály v jeho blízkosti. Dnes se v Olesku nachází expozice muzea, která představuje působivou sbírku trojrozměrných dřevěných soch ze 14. - 19. století, jež je největší v Evropě. Zámek je obklopen starobylou zahradou. Určitě se projděte po jejích cestičkách, to vám umožní obejít stavbu ze všech stran a najít i sochu usmívajícího se lva. Naproti hradu se nachází kapucínský klášter, vstup na jeho území je sice uzavřen, ale nyní se v jeho budově nachází muzejní depozitář.

K hradu se váže legenda z doby, kdy o hrad dlouho bojovali Poláci a Litevci. Tehdy se nacházel na hranici těchto dvou zemí. Po požáru v polovině minulého století byl hrad zcela zničen.

Podle místní ostrahy se na hradě vždy za soumraku děje něco zvláštního: jsou slyšet nejrůznější zvuky, objevují se průsvitné siluety a reagují na ně i hlídací psi. Hrad má i svého ducha. Podle nejznámější a nejrozšířenější verze se jedná o ducha Adama Żółkiewského. Ten byl prý zamilovaný do Maryany Danilovychové, dcery jednoho z majitelů hradu. Byl však odmítnut a spáchal sebevraždu, když si sám probodl srdce. Nebyl proto pohřben na hřbitově, ale vhozen do bažiny poblíž hradu, jak se to ostatně dříve se sebevrahy dělávalo. Jeho duše tudíž zřejmě až do dnešních dnů nenašla klid, bloudí po hradě a hlasitě vzdychá...

napsal Petr Matura

Zdroje.: travel9life.livejournal.com, karpaty.life, 5.ua, focus.ua