Znáte nějaké kouzelnější město ve středních Čechách, než je Kutná Hora? Dechberoucí kostnice, chrám Svaté Barbory, Jezuitská kolej, prohlídky podzemí, kde můžete vidět absolutní tmu... A také největší nález masových hrobů z období středověku...

Kutná Hora je dvacetitisícové město, jehož městská památková rezervace příští rok oslaví čtvrt století, kdy je zapsána v UNESCO. Pro zajímavost, v roce 1869 tu žilo necelých 13 tisíc obyvatel, roku 1991 přes 21 561. Od té doby počet obyvatel mírně klesl.

fotografie: archiv autorky

Kutna mnišská, proroctví Libušino nebo historikův pragmatismus?

K samotnému vzniku názvu Kutné Hory (německy Kuttenberg) se váží rovnou tři pověsti.

První vypráví o mnichovi, který si na místě, kde dnes Kutná Hora leží, nechal svoji kutnu, aby nezapomněl, kde se nachází. Měl totiž sen, ve kterém ze země vyrůstaly stříbrné pruty. A jelikož spal na kopci (neboli hoře), město dostalo název Kutná Hora.

V další pověsti je hlavní postavou kněžna Libuše. Ta seděla na Vyšehradě a dostala vidění, při kterém vyřkla věty „Vidím horu tříhřbetou, ana stříbra vydává hojnost. Ale že ta hora tři hřbety má, třikrát stříbro vzejde a třikrát zase sejde." Je pravdou, že Kutná Hora má kolem sebe tři vrchy, a to Kaňk, Sukov a Kuklík.

Třetí příběh není pověst, ale spíše pragmatický výklad. Historik Pavel Stránský, který žil v 19. století, konstatoval, že název vychází z toho, že první osadníci tuto lokalitu označovali jako hory, kde se kutá.

fotografie: archiv autorky

Další historik, A. J. Zavadil, Kutnou Horu nazval na konci předminulého století Betlémem mezi českými městy. Kutné Hoře se také říká Monte Carlo středověku. Jeho vznik se datuje do 13. století a od roku 1318 je královským městem.

Pověsti, které můžete zažít na vlastní kůži

Kutná Hora má řadu dalších pověstí. Jedna vypráví o tom, že se každou půlnoc na Vlašském dvoře rozezněl sám od sebe stříbrný zvonek, který připomínal vlašské zlatníky, kteří byli zavražděni havíři. Ve vichřici, která následovala, se zjevovaly přízraky Vlachů, které pátraly po ztraceném zlatě.

O vrchu Kaňk kolovala také legenda. O místních jámách se říkalo, že jsou obývány ďábly. Jenže je ze zatopených chodeb vyhnala voda a oni pak pravidelně lítali kolem města. Památkou na ně je dodnes osada Čertovka.

Nejznámějším dolem ve městě byl Osel, který byl později také zatopený. Říkávalo se: "Dokud bude Osel řváti, Kutná Hora bude státi." Osel neřve, ani nehýká, ale Kutná Hora stále stojí a těší se velké oblibě u Čechů i zahraničních turistů.

fotografie: archiv autorky

Pokud máte rádi pověsti, nenechte si ujít akci Tajemné kutnohorské pověsti ožívají. V letní sezóně se tu kromě toho koná řada jiných nočních prohlídek. Pod rouškou noci můžete navštívit kostnici, katedrálu v Sedlci, Vlašský dvůr a samozřejmě chrám Svaté Barbory.

Kostnice v rekonstrukci a objev evropského významu

Pyramidy z kostí v sedlecké kostnici jsou od listopadu 2018 renovovány. Po rozebrání pyramid je kost po kosti jednotlivě čištěna na odsávacím stole a následně probíhá jejich desinfekce a sušení. Přesný počet kostí nebyl znám, ale řádově jsou jich tisíce. Postupná oprava kostnice začala už před více než čtyřmi lety.

fotografie: archiv autorky

V rámci renovace proběhl také archeologický výzkum v jejím okolí, při kterém se na podzim 2017 podařilo odkrýt unikátní masové hroby ze 14. až 16. století. Je jich přesně třicet. V každém hrobu bylo pohřbeno padesát až sedmdesát lidí. Jedná se o oběti moru a hladomoru. Bylo nalezeno více než 1600 koster. A jedná se o unikát evropského významu.

 

Napsala Soňa Brunnerová