Mohutný hrad Lipnice nad Sázavou byl založen na počátku 14. století. Dodnes se pyšní svojí velikostí a rozsáhlými gotickými sklepy. A nebýt požáru městečka v 19. století, mohl se dochovat téměř v původní podobě. První písemná zmínka o hradu pochází z dvacátých let 14. století. Tento starobylý hrad obestírá mnoho legend a pověstí, přičemž některé z nich mají skutečně reálný původ.

Za Čeňka z Vartenberka zde došlo k tragické události. Jeho manželka Kateřina z Landštejna se zamilovala do majitele nedalekého hradu Orlíka nad Humpolcem Jindřicha z Dubé. Když její manžel Čeněk z Vartenberka na tuto nevěru přišel, nechal svého soka v lásce zavraždit a jeho tělo vsadil do výklenku v hradní kapli spolu se svojí manželkou, kterou nechal s jejím mrtvým milencem za živa zazdít. Že se nejednalo o pouhou legendu se zjistilo při barokních úpravách kaple, kdy byl skutečně výklenek s kostrami nalezen. Vnímavější lidé bezpečně poznají tento výklenek, ve kterém cítí negativní energii i dnes.

Také nevěrná manželka Mikuláše Trčky z Lípy, Kateřina ze Šelmberka, měla být zazděna kdesi v areálu hradu, ale její kostra zatím nebyla nalezena. Že se nejedná jen o pouhou pověst, to tentokrát zase dosvědčuje fakt, že Šelmberkové proti tomuto trestu důrazně protestovali dokonce u Zemského sněmu. Ten se nakonec usnesl, že její manžel měl k tomto hrůznému trestu plné právo...

Další pověstí, která je prý dokonce doložena ve smolných knihách, je ,,legenda o černém muži“. Ten měl být jako sirotek vychováván přímo na hradě správkyní hradu. Ta mu každý týden ve středu ve čtyři hodiny odpoledne podávala chléb s medem. Když se jako již dospělý na hrad vloupal, správkyně ho poznala i přes začerněný obličej. Proto byl později zajat a uvězněn. Za svůj zločin byl odsouzen k smrti, ale výčitky svědomí nebo strach z veřejné popravy ho dohnaly k sebevraždě. Od té doby jeho duše zřejmě nenašla klid a dodnes se na hradě zjevuje. Podle dnešních senzibilů ho může vysvobodit žena, která ve středu ve čtyři hodiny odpoledne přinese talířek s chlebem namazaným medem a máslem na místo vraždy. I když již takový pokus byl učiněn, zatím se duši zoufalého sebevraha vysvobodit nepodařilo. Dodnes ho prý občas zahlédne i některý návštěvník hradu.

Stejně jako velké množství jiných hradů, rovněž i Lipnice nad Sázavou má svoji pověst o pokladu. Jedná se o poklad pánů z Landštejna. Měl být ukryt v souvislosti se znamením třetího kříže. První dva kříže můžeme najít vytesané v hradní bráně. Umístění třetího kříže není zatím známo, ale právě pod ním by se měla nacházet dutina s pokladem. Legenda dále vypráví, že poklad chrání kostlivec s diamantovýma očima.

Další hrůzná pověst, která však není ničím podložena, je o jakémsi rytíři žijícím na Lipnici. Jednalo se prý údajně o zvrhlého a zlého člověka, který unášel místní dívky do jedné věže, zvané Samsonova. Její vchod nechal opatřit zámkem, který však šel otevřít pouze zvenčí, a klíč měl jen on sám. Jednou v záchvatu chtíče zapomněl a zůstal se svojí obětí uvězněn uvnitř věže.

I když pověst není ničím podložena, na pravdě se zakládat může, vždyť i dnes známe zvrhlé násilníky, kteří své oběti dokázali věznit i desítky let… Každopádně hrad Lipnice nad Sázavou je jistě plný tajemství a nevysvobozených duší, čekajících na své vysvobození.

 

napsal petr Matura

foto: archiv autora