Pašijový nebo-li svatý týden pokračuje, kdy toto období se značně projevuje také v kuchyni, jelikož české pokrmy jsou značně ovlivněny křesťanskou symbolikou těchto svátků. Tradice je prostě dobré zachovávat i pro další generace. Včerejší Škaredou středou oficiálně skončilo období čtyřicetidenního půstu, dnes na Zelený čtvrtek začaly přípravy na samotné Velikonoce.  Před námi je ale Velký pátek, který se výše popsanému mírně vymyká, jelikož se jedná o den nejpřísnějšího půstu vůbec. V některých oblastech byl našimi předky praktikován s velkou přísností. Půstní období začínalo již po snídani ve čtvrtek a končilo snídaní v sobotu před Velikonocemi. Ti, kteří pochybovali o své schopnosti vydržet tento půst, měli možnost připravit si rybí pokrm. Avšak ne všichni měli přístup k rybě, proto se v některých domácnostech připravovaly "imitace" ryb z bramborového těsta. V dalších regionech naopak bylo zvykem připravit pouze jedno hlavní jídlo, často bohatou polévku se surovinami dostupnými v domácnosti, jako bylo kysané zelí, špenát, brambory a různé luštěniny. A právě takovou typickou zelnou polévku si dnes ukážeme. Poctivou klobásku v ní ale nehledejte, maso bylo prostě tento den naprosté tabu. Ale nebojte se, již další den, tedy na Bílou sobotu, začnou ty pravé velikonoční hody, kdy si vše vynahradíme!

(ilustrační fotografie: Freepik)

Potřebujeme:

• 4 hrnky vody
• 1 malá sklenice sterilovaného zelí
• sůl
• kmín
• 1 feferonka
• 2 syrové brambory
• 1 malá kyselá smetana
• 1 lžička papriky
• 2 lžíce mouky

 

Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostky. Vložíme do vody, osolíme, přidáme kmín (případně pepř) a dáme vařit. Po změknutí brambor přidáme zelí, feferonku (kdo má rád ostřejší) a společně povaříme.

Nakonec přilijeme do polévky smetanu, ve které jsme rozmíchali mouku a papriku. Dochutíme a ještě krátce povaříme.