Zelenina. Pro někoho úplně obyčejné slovo běžně používáné v mluvě, pro druhého zase slovo div ne kouzelné a plné zdraví. I já patřila (bohužel) mezi ty, kteří slovo zelenina moc dobře znali, ale tím to tak nějak končilo. Neměla jsem až tak silnou potřebu zeleninu do stravy zařazovat. Sem tam nějaké to rajče, aby se neřeklo. Chléb, máslo, nějaký ten salám, případně sýr a šmitec. K obědu zeleninu? Proč se zdržovat něčím takovým, jako je zeleninová příloha? Chyba, velká chyba, teď už to vím. Změna přišla až se zásadním obratem ve stravování, kterým vás v této rubrice provázím. Byla sice postupná, nešlo to ze dne na den, ale nakonec to šlo. Opravdu nastal asi po měsíci den, kdy jsem si udělala snídani, šla ke stolu a řekla si, tomu něco chybí. Ano, byla to zelenina. Nechutnalo mi to bez ní. Zvykla jsem si na ní tak, že teď už je mojí součástí. Protože hubnout, přátelé, bez zeleniny prostě není možné. Zeleninu potřebujeme. To je prostě fakt.

Zelenina by totiž měla tvořit čtvrtinu celkového příjmu potravy za den. A čím rozmanitější, tím lépe. A čím méně upravovaná, tím také lépe. (Zrovna teď při psaní tohoto textu mám před sebou misku - no spíše mísu - a v ní nakrájená rajčata, ředkvičky a proloženo trochou tvrdého tvarohu ke strouhání. Nic víc, příprava asi cca 2 minuty. A víte co? Je to luxusní. Kam se hrabou chipsy).

Je mi jasné, že kdo je na tom jako jsem byla já, tak těžko ze dne na den přidá kvantum zeleniny do stravy. Já to udělala, a bylo mi první dny docela těžko. Pojďme se domluvit na tom, že na to půjdeme (přesněji půjdete) pomalu. Každý den přidat malou porci zeleniny. Začněte třeba jedním rajčetem, ředkvičkou, kouskem zelené cibulky k jídlu. Co třeba kedluben? A nebo salátová okurka, ve vedru ideální. Dáte to? Věřím, že ano. A postupně přidávejte. Když jsem to zvládla já, zvládnete to také!

Znáte tzv. zdravý talíř Margit Slimákové? Nahradil výživovou pyramidu a určitě doporučuju si tento obrázek vytisknout a dát si na ledničku. A vidíte tu kolonku ZELENINA? Ano, tak přesně o tomto je dnešní článek.

Pamatuji si již delší dobu takovou poučku, ideální pro ty, kdo říká, že nemá čas či možnost něco vážit, měřit a já nevím, co ještě. Vezměte si klasický talíř a opticky si ho rozdělte na dvě poloviny. Tu jednu polovinu poté ještě na polovinu - jedna čtvrtina je maso, druhá čtvrtina příloha. A co s druhou polovinou? Ano, správně, to je místo na zeleninu. Tak jednoduché to je, když nemáte po ruce váhu.

Zelenina je dostupná během celého roku. Jistě stojí za to přihlédnout k tomu, jaké je zrovna období a jakou sezónní zeleninu upřednostňovat. Je jasné, že rajčata v lednu asi nebudou to pravé ořechové. Ano, seženeme je v obchodě, ale nejsou to ta krásně šťavnatá a zdravá rajčata vonící po slunci, jaká všude seženeme v létě. V lednu to prostě chutná jak syrová brambora. A asi nikdo mě nepřesvědčí o opaku.  Stejně tak nestojím o papriku dovezenou z druhé poloviny planety za 125 korun kilo. Chci tu naši, českou. Doma vypěstovanou. Proto i u zeleniny platí, přemýšlejme, co kupujeme.

Jaká zelenina vás napadne jako první? A zkuste si rychle vyjmenovat alespoň deset druhů - dokážete to bez váhání?

Zelenina je v potravě totiž důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dalších prospěšných látek. A co je na ní velice zajímavé, nemá skoro žádné kalorie. Můžeme jí jíst teda skoro na kila (s nadsázkou pochopitelně). Výjimkou jsou teda brambory a batáty, které obsahují velké množství sacharidů, určitě je teda nevynecháváme, jako příloha jsou prospěšné (a nemyslím tím smažené hranolky), ale přece jen tady se zaměříme na množství.

Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, tedy tatéž plodina může být ve více druzích.

• nejčastěji podle částí rostliny, pro které je především pěstována:
  • Plodová zelenina - tykvovité druhy, jako okurky, melouny, rajčata, lilek
  • Kořenová zelenina - mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
  • Listová zelenina - salát, špenát
  • Lusková zelenina - hrách, fazole, čočka, sója
  • Cibulová zelenina - čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek
  • Košťálová zelenina - brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice
  • Kořeninová zelenina - řazená i podle názvu mezi koření, patří sem majoránka, kmín, kopr, fenykl
• další skupiny
  • Víceletá zelenina
  • Mořská zelenina - upravené mořské řasy, jako je Aonori, Nori

Jak jsem již psala, v současné době si už talíř bez zeleniny neumím představit. Její barevnost mě láká. Zkuste to také. Začíná léto, sezóna té nejlepší zeleniny startuje. Využijme to.

Tipy na zeleninové saláty závěrem :

Holandský zeleninový salát

• Rajčata, okurky, papriky, tvrdý sýr, sůl, kari koření, jogurt

Rajčata, papriky, okurky a tvrdý sýr nakrájíme na kostičky, dáme do mísy, osolíme, přidáme trochu kari koření a všechno zamícháme. Pak si rozděláme jogurt, přidáme do mísy a promícháme (tím se všechno spojí). Podáváme jako přílohu k masu nebo samotné s pečivem.

Salát z černé ředkve

• 100 g černé ředkve, 100 g mrkve, 100 g jablek, 200 g zelí, 1 cibule, sůl, pepř, olej, ocet, špetička cukru

Ředkev a mrkev nastrouháme na jemno, jablka na hrubo, zelí a cibulku jemně nakrájíme. Pak vše promícháme, přidáme olej a ocet, osolíme, opepříme, ocukrujeme. Podle chuti dokořeníme, necháme hodinku odpočinout v chladu. Podáváme s toastem celozrnného pečiva.

Zelný salát s mrkví

• 500 g zelí, 200 g mrkve, 1 cibule nebo cibulová nať, pepř, sůl, citrónová šťáva, lžíce oleje

Drobně nakrájené zelí promícháme s jemně nastrouhanou mrkví, pokrájenou cibulí či natí. Ochutíme pepřem, solí, citrónovou šťávou a olejem. Necháme proležet v chladu a podáváme.

 

Články k tématu :

• Ke štíhlosti se musíme projíst, aneb hubneme společně

• Černá čočka, exotika vhodná při hubnutí

• Hubnutí očima jedné čtenářky, aneb věnujte sobě trošku času