Žralok modravý. Jeho maso je bílé, jemné a výborné. Hodí se pro všeobecné využití, někdy však může být cítit čpavkovitými látkami, mimo žraloka menšího - ostrouna, který tento problém nemá. Jde o fyzikální jev zvaný osmóza. Je to vlastnost, při které se řidší kapaliny (s menší hustotou) snaží dostat do kapalin s hustotou vyšší. Většina mořských kostnatých ryb má svalovinu - tkáně a tělesné kapaliny sladké, tudíž o nižší hustotě, než je okolní slaná voda, která má hustotu vyšší. Z ryb neustále proto odchází skrz kůži velké množství sladké vody do okolního slaného prostředí, ryby jako by žily v pouštním prostřed, ačkoliv jsou v největší zásobárně vody na Zemi.

Aby se v krátké době úplně nevysušily, musí neustále polykat velké množství mořské vody a protože primitivní ledviny ryb nedokáží vyloučit sůl, děje se tak na žábrech. Žraloci a rejnoci, kteří nepatří ke kostnatým rybám, tento problém nemají. Mají tělní tekutiny o vyšší hustotě, než okolní mořská voda. Tato hustota je však způsobena velkým množstvím organických látek. Nejvýznamnější z nich je právě močovina. Proto je také maso většiny druhů žraloků a rejnoků nepoživatelné. Do obchodů se dostávají druhy žraloků, kteří mají obsah močoviny nižší až mizivý, jako třeba ostroun. Přesto však je maso žraloků někdy slabě cítit čpavkem. Této nemilé vůně se zbavíme odmočením masa ve vodě s octem nebo citronem. Dobré je také maso žraloků před úpravou marinovat olejem, solí, citronem a kořením.

Marinovaný žralok

• 4 porce žraloka
• 1/2 lžičky zázvoru
• 1 dl bílého vína
• 2 lžíce oleje
• 1 lžička sójové omáčky
• 1 lžička citronové šťávy
• několik kapek tabasca
• sůl
• pepř

 

Ve větší míse smícháme víno, olej, sójovou omáčku, zázvor, citronovou šťávu, tabasco, osolíme a opepříme. Do této marinády vložíme rozmrazené a oprané porce žraloka a necháme vše stát několik hodin v lednici. Grilujeme na středně velké žáru po obou stranách celkem 15 minut, během úpravy potíráme ještě marinádou.