"Od té doby je u nás zase vše v pořádku. Těšíme se z vnučky, která je náš poklad. Naši rodinu tenhle malý cvrček pořádně stmelil dohromady. Moje dcera se o mém poměru s Radimem nikdy nedozvěděla. Stejně jako můj muž neměl o ničem ani tušení..." A tak jsem to všechno popsala na web. ... Doufám, že je příběh vymyšlený, čemuž by snad nasvědčoval věk pisatelky, protože by dceru asi musela mít v 16, aby po vyletění z hnízda dcera mohla "být dlouho sama", budovat kariéru, divošit a pak si konečně někoho najít, jezdit s ním na společné dovolené s rodiči, pak se zanoubit, vzít, dojít do sedmého měsíce těhotentví, pak strávit přinejmenším několik měsíců v zahraničí atd. ... od té doby uběhlo 5 let a pisatelce je 45. Pokud si to redakce nevymyslela celé, doufám je, že pisatelka fabulovala měnila fakta a jména natolik, aby se nikdy nemohlo stát, že někdo z čtenářek a čtenářů její příběh pozná. Protože to by byl dobrým vztahům v rodině konec, chudák vnučka (především). Není ovšem úplně vylpoučené, že žena, která takový příběh zažila, ho opravdu zveřejnila, protože - doufám, že jen podprahově - v duchu stále žárlí. Vnučka sice stmelila rodinu, ale dceřino manželství začíná požírat nuda a co teprve manželství posatrelky, kde se introvertní manžel vrátil do své bubliny, a na pisatelku se nezadržitelně řítí menopauza, kůži je čím dál těžší chránit před stárnutím a vkrádá se jí do hlavy strach, že něco takového už třeba nikdy nezažije. Dopufám, že to tedy není skrytý vztah pro zetě, jestli nezapomněl a nechce si to zopakovat.