Bylo po svatbě. Novomanžele zpočátku žili u naší matky. Má třípokojový byt, takže jednu místnost měli pro sebe a kuchyň společnou. Dohodli se, že novomanželé si budou vařit sami a máma taky sama pro sebe.

Zde bych ráda napsala, že právě díky vzdálenosti, ve které žiju, navštěvuji sice svou mámu jen párkrát do roka, ale dokud byly děti mladší školního věku, vždy se mé pobyty pohybovaly kolem 3 týdnů. Při jednom z těchto pobytů jsem měla i možnost pozorovat soužití novomanželů a mé matky. Moje švagrová vařila výborně, ale nehospodárně. Lednička byla stále plná kastrolků ze zbytky jídla, které se povětšinou po nějakém čase vyhodily do koše... Používala nádobí mé matky a docházelo např. k situacím, kdy jsem švagrovou musela prosit, aby mi uvolnila jeden ze tří cedníků, či jiný kus nádobí, abych mohla své dvouleté dceři a potažmo i matce, která byla v zaměstnání, uvařit polévku.

Došlo i k situaci, kdy mi má matka telefonovala, že neví, zda to má brát jako špatný vtip, nebo se začít děsit. Snacha ji požádala o předávání výplaty, s tím, že bude hospodařit... Matka to samozřejmě odmítla. Docházelo i k jiným kuriózním situacím. Tehdy jsme je považovaly za hloupé a hořce úsměvné. Netušily jsme naivně nikdo, co bude v budoucnu.

Švagrová si stále nemohla najít práci. V masokombinátu se jí dělalo špatně, jinde bylo obsazeno, malý plat, špatná pracovní smlouva... V té době bratr získal obecní byt. Novomanželé se stěhovali. Bydlení se samozřejmě muselo zařídit. Velkou část zařízení si pořídili na půjčky.

Švagrová si našla práci. Za minimální mzdu dojížděla do 40 km vzdáleného okresního města. Při návštěvě jsem vyrozuměla, že dítě zatím neplánují. Bratr chtěl vydělat na vlastní bydlení, nejlépe domeček s pozemkem, a hlavně splatit půjčky za nábytek. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se nedlouho poté dozvěděla, že rodina je na cestě. Švagrová prostě vysadila antikoncepci. Zarazila mne jedna z reakcí na dotaz ohledně minulých rozhovorů: "Žena si sama rozhoduje, kdy si pořídí dítě".

Čas šel dál a narodil se můj synovec. Miluju svoje děti a těšila jsem se, že budou mít bratrance. Všichni rádi vzpomínáme na dětství, prázdniny strávené se sestřenicemi a bratranci při společných hrách. Byly křtiny. Opět jsem si naplánovala delší pobyt u mámy, i proto, že jsem čekala své druhé dítě a bylo mi jasné, že se domů k mámě hned tak nedostanu. Z malého synovce jsem měla ohromnou radost. Litovala jsem svou švagrovou, že ze zdravotních důvodů nemůže kojit. Nechápala jsem její přehnanou péči, kdy malého při 25 stupních v místnosti oblékla do dvou kabátků, teplých dupaček, ponožek a ještě přikrývala péřovou peřinou. Byla jsem nadšena při pohledu na mého bratra držícího miminko v náručí a přidržujícího krmící lahvičku.

Už v té době docházelo v bratrově manželství k třenicím a problémům. Jak vážné byly a kam vedly, ukazuje a ukáže až čas. Jak jsem se již zmínila, čekala jsem své druhé dítě, a proto většina dalších informací je získaná díky telefonickým rozhovorům s mou rodinou a známými. Dozvídala jsem se třeba, že je můj bratr nucen po nočních směnách chodit spát k mámě, protože švagrová si zve návštěvy a dětem dovoluje běhat po bytě a dokonce do ložnice. Dozvídala jsem se o situacích, kdy můj bratr dostal po tři dny po sobě nudle s vejcem a švagrová si pekla kuřecí stehna, s tím, že ona potřebuje maso a chlap sežere všechno. Najednou trávila u maminky většinu týdne, přesto, že od ní před svatbou utíkala. Nechala se například slyšet, jak se jí líbí manželství její přítelkyně, kdy muž odjede pracovně hodně daleko, domů jezdí jednou za měsíc a manželka má k dispozici vlastní auto a dostává kupu peněz, takže si nemusí hledat práci, může cestovat a kupovat si, co se jí zamane...

Vím i o situaci, kdy kočárek s malým nechala bez dozoru na společné chodbě, kdy si ho můj bratr vzal a jezdil s ním hodinu venku a švagrová si ani nevšimla, že jí chybí dítě. V té době, kdy k těmto situacím docházelo, ještě nikdo nevěděl, kam to vše směřuje, a proto na ně ani nejsou důkazy. Dalších a podobných situací bylo víc. Neříkám ani, že ve všech byl můj bratr za anděla, je to štír a dokáže pěkně štípnout, ale pusou.

Ať neunavuju, všechny situace gradovaly v momentě, kdy švagrová vzala dítě, odjela s ním k rodičům a odmítla se vrátit. Bratra navštívil tchán a řekl mu, že buď položí na stůl klíče od auta a celou výplatu, nebo už malého nikdy neuvidí. Poté, co odmítl na tuto absurdní podmínku přistoupit, podala švagrová návrh na rozvod. Jakýkoliv kontakt otce se synem byl znemožněn. Bratr se obrátil na jednu organizaci zabývající se ochranou dětí a jejich práv, přes kterou mu bylo umožněno vídat se se synem. Dost komplikovaná situace, kdy si musel v práci zařizovat volno, protože schůzky bylo možno organizovat jen ve všední den a dojíždět do okresního města. Ze strany exmanželčiny rodiny mu bylo vyhrožováno a byl i fyzicky napaden. Díky organizacím a lidem ochotným aspoň poradit v těchto situacích byl nucen obracet se na policii a shánět si svědky.

Švagrová vystěhovala i všechen nábytek a zařízení zakoupené po svatbě, odvezla si veškeré doklady o nákupu. Dnes tvrdí, že si na vše ušetřila sama a něco jí přidali její rodiče. U tohoto stěhování jsem byla osobně. Má exšvagrová si na ně pozvala i strýce advokáta a svobodnou tetičku. Na můj dotaz, zda jí to přijde v pořádku, se ozvala tetička s tím, že jako žena má právo na všechno.

V té době začaly na povrch vyplouvat i jiné věci. Moje dnes už exšvagrová začala po našem rodišti roznášet pomluvy, jak při bydlení u mé matky si nesměla ani uvařit, jak byla omezována. Jak ji můj bratr mlátil a ohrožoval. Naše máma, která si v životě užila své, byla třeba u svého lekáře konfrontována zdravotní sestrou, která se jí zeptala, zda se její syn nemohl udržet a musel tu chudinku bít...?

Pokračování příště

Dopis tety - díl 1.

Dopis tety - díl 3.

Zdroj