Když muž na dálnici v Pekingu zahlédl nákladní automobil nacpaný stovkami psů, neváhal a vyslal krátkou zprávu na online mikroblog, v němž prosil milovníky zvířat, aby mu pomohli přimět řidiče zvířata pustit. Zareagovalo zhruba 200 lidí. Zablokovali náklaďák v mýtné bráně a drželi ho tam 15 hodin, dokud konečně nevyjednali, že psy pustí výměnou za 17.000 dolarů (asi 285.000 korun). Tím je zachránili před utracením a servírováním coby jídlo, napsala dnes agentura AP.
Hodně ze zachráněných psů bylo dehydrovaných, zraněných či nakažených potenciálně smrtelnými viry.

Nejméně 68 z nich muselo být hospitalizováno. Videozáznam pořízený na místě ukazuje psy namačkané na kovové postranice vozu, štěkající a vyjící. "Tlačili se a mačkali na sebe, kousali se a prali, a někteří byli zranění nebo nemocní," řekl Li Wej, manažer pekingské organizace Capital Animal Welfare Association a jeden z těch, kdo se na páteční záchraně zvířat podíleli. Přinejmenším jeden z psů podle jeho informací uhynul.

Tato záchrana byla zřídkavým úspěšným případem sílícího sociálního aktivismu v Číně, kde úřady v současnosti vedou brutální zákrok proti disentu. Za mřížemi či v domácím vězení skončily desítky aktivistů, protože se vláda obává, aby se v zemi neujaly obdobné prodemokratické protesty, jaké otřásají Blízkým východem.

Ale blokáda nákladního automobilu může být ještě významnější tím, co naznačuje o změnách v čínské společnosti za poslední desetiletí, kdy fantastický ekonomický růst vedl ke vzniku střední třídy s novým vnímáním a citlivostí. Majitelé domácích mazlíčků bývali v Číně druhdy vzácní, protože tohle komunistická strana odsuzovala jako buržoazní přežitek - a navíc si většina lidí nemohla dovolit držet psa či kočku. Obě tato zvířata se navíc tradičně jedla, a proto páteční akce vyvolala debatu podtrhující střet mezi starými tradicemi a rozrůstajícím se hnutím za práva zvířat.

Jedním z příkladů tohoto střetu je policejní reakce na záchrannou akci. Policisté aktivistům oznámili, že blokováním dopravy porušují zákon a dodali, že neexistuje právní důvod k zadržení nákladního automobilu, protože doklady k nákladu jsou v pořádku.

Mnozí ze skupiny - včetně muže, který poslal volání o pomoc na oblíbený čínský server Sina Weibo - měli podezření, že psi byli ukradeni nebo získáni jiným nelegálním způsobem. Čína nemá žádné zákony na ochranu zvířat, s výjimkou těch volně žijících. "Převážím psy, stejně jako bych vozil prasata, krávy a ovce," řekl řidič náklaďáku listu Global Times. "Tahle země nezakazuje jíst psí maso."
V jednu chvíli to vypadalo, že náklaďáku bude dovoleno odjet. "Cítili jsme se hrozně bezmocní, ale nechtěli jsme je pustit," řekl Li. A pak se podařilo řidiče přesvědčit, aby zhruba 580 psů prodal za 115.000 jüanů, které poskytly nadace a organizace na ochranu zvířat a domácích mazlíčků, dodal Li.

Psy, kteří byli v pořádku, pak převezli na severní předměstí Pekingu, kde má Liova skupina útulek a stará se o ně. Zbylých 68 psů skončilo na veterinární klinice v Pekingu - se zavázanýma nohama nebo napojení na kapačky. Většina byla těžce dehydrovaná a někteří mají parvovirus, potenciálně smrtelnou nákazu, která napadá střeva. Téměř všichni také mají nějaký druh vnějších zranění.

"Když jsem ty chudáky psy viděla na internetu, plakala jsem, ale myslela jsem si, že neexistuje způsob, jak ten náklaďák zastavit. Proto jsem byla hrozně překvapená, když se to povedlo, a chtěla jsem pomoct," řekla třicetiletá Čchen Jang, která se nyní stará o fenku, jež krátce po záchraně vrhla čtyři štěňata.
Reakce dobrovolníků, kteří se sjeli na pomoc psům, naznačuje sílící povědomí o právech zvířat v Číně i posun společenských postojů, řekl profesor sociologie Lu Jün-feng z Pekingské univerzity. "Psi byli historicky v Číně a Jižní Koreji na jídelníčku, zatímco v západních zemích byli milováni," dodal. "Ale jak se i v Číně lidé stávají lépe situovanými, mají peníze chovat psy, a když je chovají, vyvíjejí si k nim také city."

V posledních letech tak aktivisté vyrukovali například s kritikou vládou nařízených hromadných likvidací psů po epidemiích vztekliny, protestovali před vládními úřady proti zabíjení koček na jídlo a vyzývali Čínu k uzavření medvědích farem, kde jsou huňáči chováni kvůli žluči používané do tradiční medicíny.

Přesto ale záchranná akce vyvolala i kritiku. Například úvodník listu Legal Daily aktivisty obvinil, že porušili zákon a postavili práva zvířat nad práva lidí.

Zdroj: ČTK