Plamen naděje 

Čechrám Ti vlasy na čele, 
čechrám a líbám Tvé líce, 
na kraji promrzlé postele, 
kde lampy nahrazují svíce. 
Líbám Tě něžně na skráně, 
líbám Tvé rudé rety, 
jazykem jezdím po hraně, 
Tvé něžné siluety. 
Dráždím Tě letmými doteky, 
hladím Tvá krásná záda, 
chtěl bych tak zůstat na věky, 
těžit Tvou rozkoš a dávat. 
Nabírat lásku v objetí, 
být sevřen vlhkým klínem, 
usínat unaven s dojetím, 
že v Tebe mohu být vklíněn. 
Hřejivost slastných doteků, 
Tvá tvář se na mě směje, 
snad z dalších žhavých polibků, 
vykřešem plamen naděje.