Apocalyptica představí album 7th Symphony 2x živě v České Republice v únoru 2011, a to 25. února v Plzni a 26. února v Praze v divadle Archa. Finská skupina Apocalyptica vydala 23. srpna své sedmé album "7th Symphony" a právě v těchto dnech představuje v pořadí třetí singl s názvem Not Strong Enough, ve kterém vokálně hostuje zpěvák a skladatel americké kapely Shinedown Brent Smith. K singlu kapela představuje videoklip, který má českou premiéru 10. ledna na serveru www.streammusic.cz

Finská skupina Apocalyptica vydala 23. srpna své sedmé album "7th Symphony" a v únoru ho přijede představit svým českým fanouškům do Prahy /divadlo Archa/ a do Plzně /hala Lokomotiva/.

Proslavila se originálními instrumentálními skladbami postavenými na hře na cello, ale stejně tak skladbami založenými na vokálech. Jejich sedmé album nazvané 7th Symphony už není jen symfonické, je to totiž symfonie.

Pro pódia na turné, které probíhá letos a příští rok, během něhož v únoru Apocalyptica zavítá do své oblíbené Prahy, bude připravena právě především 7th Symphony, jejich dosud nejeklektičtější a nejnápaditější nahrávka. "Dali jsme si na něm záležet, pracovali tvrdě a přitom si to užívali," říká Toppinen. "Jestli máte rádi instrumentálky, bude se vám líbit. Jestli dáváte přednost rockovému materiálu, také si jej užijete. Tohle album Apocalypticy má v sobě něco pro každého."

Během kariéry, která začala v roce 1996 vydáním alba Plays Metallica By Four Cellos, se sedm alb Apocalypticy, za kterou stojí Eicca Toppinen, Paavo Lötjönen, Perttu Kivilaakso (všichni tři chello) a Mikko Sirén (bicí), distribuují s úspěchem v sedmdesáti zemích světa. Apocalyptica prodala dosud ve světě přes čtyři milióny svých nosičů. Worlds Collide (2007) se poprvé v jejich kariéře dokonce dostalo do US Billboard charts.

7th Symhony je dosavadním vyvrcholením jejich sedmnáctileté tvrdé práce. Apocalypticu založil Toppinen a jeho tři hudebně klasicky vzdělaní spolužáci ze Sibelius Academy, aby dali volný průchod své tvůrčí energii. O tři roky později vydali debutové album Apocalyptica Plays Metallica by Four Cellos.

"Když jsme natočili první album, měli jsme očekávání typu: ´Okay, jestli prodáme tisícovku a dostaneme možnost párkrát si někde zahrát, bude to cool.´ Potom jsme ale dostali spoustu nabídek na živé hraní a náš zvuk se naprosto změnil. Uvědomili jsme si, že zvuk prvního alba je strašný, tak jsme se rozhodli natočit jiné, s podstatně více vzrušujícím zvukem."

Albu Inquisition Symphony z roku 1998 se dostalo lepší produkce od Otto Donnera a Hiili Hiilesmaa. Podobně jako debut obsahovalo skladby Metalliky, ale kromě toho na něm najdete coververze písniček Sepultury, Faith No More, Pantery a tři vlastní skladby.

"Bylo to legrační, protože po prvním albu všichni říkali: ´Jasně, tohle je super nápad na jednu desku,´" říká Toppinen. "A po druhé desce lidi říkali, ´jasně, chápeme, příště už ale nemůžete nic udělat. S Apocalypticou je prostě konec.´ A vidíte, jsme tady doteď."

Apocalyptica dobře věděla, že musí projít nějakou změnou, aby zůstala zajímavou. Proto následující album Cult z roku 2000 obsahovalo tři coververze a zbytek byly původní skladby z pera Toppinena. Na album si Apocalyptica přivedla zpěvačku a zpěváka: Sandru Nasic a Matthiase Sayera, kteří odzpívali dvě písničky. Album nesedělo jejich vydavatelské firmě, která očekávala další album plné metalových coververzí. Naštěstí kontrakt Apocalypticy právě vypršel."

"Chtěli od nás bláznivé coververze Motorhead a AC/DC a my jsme řekli, že tohle dělat nechceme. Kontrakt skončil.. Na albu Cult můžete slyšet emoce. Je to vášnivé album. Měli jsme štěstí, že jsme našli nový label v Německu a album vyšlo. Nebylo to jednoduché a pro nás to byl důležitý bod obratu. Kdyby jsme poslechli gramofirmu a udělali třetí album coververzí, byla by to poslední deska Apocalypticy. Tohle album vytvořilo nový styl.

"Když se Apocalyptica vrátila do studia v roce 2003, měla už nový styl a drive. V dobách alba Cult si začali užívat možností obohatit své kompozice o vokály a proto požádali Ninu Hagen, aby odzpívala coververzi Rammstein "Seeman" a švédskou celebritu Lindu Sundblad požádali o zpěv ve skladbě "Faraway, Vol 2." Album Reflections obsahovalo pouze originální skladby Apocalypticy, hlasy zmíněných zpěvaček zní na speciální edici alba Reflections Revised.

Následující album, v pořadí již páté, nazvané prostě Apocalyptica, potom představuje další slavné hosty: ve skladbě “Betrayal/Forgiveness” bubnuje Dave Lombardo ze Slayer, “Bittersweet” obsahuje hlasy Ville Valo z HIM a Lauriho Ylönena z The Rasmus, který zpívá také ve skladbě “Life Burns!”.

Bylo to ale album Worlds Collide, které z Apocalypticy udělalo mezinárodní fenomén. Stejně jako jeho předchůdci, také toto album skrývalo mnoho hvězdných hostů: Lombardo se vrátil ve skladbě “Last Hope,” Corey Taylor ze Slipknot se objevil v “I’m Not Jesus,” Cristina Scabbia ze Lacuna Coil zpívá v “S.O.S. (Anything But Love)”, zpěvák Rammstein Till Lindemann se předvádí v coververzi písničky Davida Bowieho a vokalista Adam Gontier zpěvem otevírá své srdce ve skladbě “I Don’t Care.” Právě tahle písnička se probojovala na místo 59 v Billboard Hot 200 a album se dostalo na sedmé místo v kategoriích Billboard Top Independent Albums a Top Rock Albums.

"Tenhle úspěch byl zvláštní," vypráví Toppinen. "Coververze Rammstein byla úspěšná ve střední Evropě, písnička, kterou jsme udělali společně s Ville Valem měla úspěch v celé Evropě. Ale nikdy předtím jsme neměli jakýkoliv skutečný úspěch v Americe. Když jsme napsali "I Don´t Care", očekával jsem, že to bude masivní hit, ale, že by to bylo takhle velké, to jsem nikdy nečekal.