Nezvládáte svou práci, máte pocit, že se vám rozskočí hlava z množství úkolů, na které nesmíte zapomenout? Jste podráždění, protože máte pocit, že nestíháte? Třeba za to nemůže náročný šéf, nebo ne zcela ideální pracovní prostředí, ale co když prostě jenom máte žízeň?  Nedostatečný příjem tekutin může mít negativní vliv na fyzickou i psychickou kondici, snižovat schopnost koncentrace a zhoršovat pracovní výkonnost.

Nedoplňujte tekutiny až v okamžiku, kdy pocítíte žízeň! V té chvíli už vaše tělo může být značně dehydrováno. Jak ukazují vědecké výzkumy[1], již mírná dehydratace, tedy úbytek tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 2 %, se může projevit sníženou schopností koncentrace, prodloužením reakčního času a omezenou čilostí. Vyšší než 2% ztráta tělesné hmotnosti v důsledku úbytku tekutin pak může zpomalit veškeré mozkové procesy, ohrožuje krátkodobou paměť, může zhoršovat koordinaci a schopnost rozhodování.

Co to ale znamená v praxi? Třeba to, že pokud vás čeká například náročná prezentace, měli byste od rána vypít alespoň půl litru čisté vody, jinak se vám „zadře motor“. Voda je vlastně hlavně chladicí tekutina, která v motoru auta brání přehřátí - a stejně tak brání přehřátí organizmu. Velké ztráty tekutin si nemusíte v důsledku stresu vůbec všimnout. Při mluvení ale vydechujete nasycenou vodní páru a také dýcháte rychleji - a rychleji se také zbavujete vody. Stres vám navíc zvyšuje srdeční frekvenci a zrychluje dýchání, takže po dvouhodinové   poradě můžete cítit opravdu velké bolesti hlavy. „Tato bolest je způsobená nedostatkem tekutin, v důsledku čehož je krev hustší, a aby ji cévy mohly transportovat, musí zvětšit svůj průměr, takže pokud je v cestě kost, tlačí na ni, což způsobuje právě bolest hlavy,“ říká magistr Pavel Suchánek, odborník na výživu.

Víte, že většina lidí během pracovní doby vypije sotva 40% denního příjmu tekutin? Ve skutečnosti by to mělo být v průměru alespoň 60–65 %[2].

Dodržování pitného režimu má blahodárný vliv na zdravotní stav, přispívá ke správnému fungování organizmu, povzbuzuje mozek a dodává mu potřebnou energii pro zvládnutí náročných pracovních úkolů.

Voda představuje důležitou složku lidského organismu a plní nenahraditelnou funkci. Nejmenším stavebním součástem našeho těla, buňkám, zajišťuje přísun energie, vitaminů, minerálů a dalších živin a přitom z nich odplavuje odpadní látky a toxiny (při správné hydrataci ledviny dospělého člověka přefiltrují průměrně 180 litrů vody denně). Voda také pomáhá udržovat pevnost a hladkost pokožky, tělesnou teplotu, stabilizovat krevní tlak, napomáhá při trávicím procesu (od štěpení enzymů slinami v ústech až po absorbování živin do krevního oběhu v dolním trávicím traktu). Tvoří až 75 % všech svalů a je nepostradatelná pro správnou činnost mozku. Je ovšem hlavně chladičem celého těla. Náš organizmus totiž, stejně jako motory našich aut, uvolňuje velké množství odpadního tepla.

Celkově tvoří voda 50 – 60 % celkové tělesné hmotnosti, což znamená, že tělo mladého zdravého muže o váze 70 kg obsahuje 42 litrů vody. Přitom je voda jedinou tělní látkou, již je nutné denně ve velké míře doplňovat. Minimální denní příjem tekutin by měl činit alespoň 2,5 l, z čehož 0,5 – 1 l může pocházet z jídla (ovoce, zelenina, polévky apod.). Množství, které naše tělo potřebuje, závisí zejména na  teplotě prostředí a vlhkosti vzduchu (čím je tepleji, tím více se potíme, tudíž potřebujeme pravidelně pít). Důležitá je samozřejmě i aktivita, které se věnujeme (při náročné fyzické práci nebo sportovní aktivitě logicky roste potřeba doplňování tekutin), stres, věk, pohlaví i zdravotní stav[3]. Rozhodně nelze opomínat pravidelné doplňování tekutin. Mezi časté projevy dehydratace patří bolesti hlavy, podrážděnost nebo únava. Dokonce i mírná dehydratace chronické povahy může zvýšit riziko vzniku infekcí močových cest, ledvinových kamenů a mrtvice[4].

Abyste se vyhnuli potížím způsobeným nedostatečným příjmem tekutin, je třeba tekutiny v pravidelných intervalech doplňovat. V pití se přitom neomezujte jen na vodu. Naše tělo dokáže získat dostatečné množství vody i ze sycených nápojů a džusů, mléka, ovocného čaje či z potravin. Podle výsledků výzkumů CREDOC[5] vede rozmanitost ve volbě nápojů k lepšímu přísunu tekutin. Ukázalo se totiž, že lidé, kteří dostatečně doplňují tekutiny - tedy konzumují během dne alespoň tři různé druhy nápojů - obvykle vypijí o 45 % až 50 % více, pokud pijí i ochucené nápoje, než lidé, kteří pijí pouze čistou vodu.

„Voda funguje jako transportní tekutina a rozpouštědlo pro řadu živin. Určité množství vody je přítomno i v potravinách Voda je tělem absorbována a zastane v něm svou funkci bez ohledu na to, odkud je čerpána,“ dodává Pavel Suchánek. Snažte se o to, abyste své tělo zásobovali dostatečně rozmanitou paletou nápojů. Pravděpodobně vypijete více tekutin, než pokud byste pili pouze vodu, čímž napomáháte dostatečné hydrataci organizmu. Nezapomínejte proto nejen na pravidelný a dostatečný přísun tekutin, ale i na jejich rozmanitost!

---

[1] Srov. Grandjean A.C. – Grandjean  N.R. (2007):  Dehydration and Cognitive Performance in Journal of the American College of Nutrition, 26 (5). Pp.549–554.

[2] Viz CREDOC (Official French Statistic Bureau) (2007), IOM/NAS. Intakes for Water. Pp. 4–27.

[3] Viz Grandjean A.C., et al. (2003): Hydration: Issues for the 21st Centur in  Nutrition Reviews, 61 (8). Pp. 261-271.

[4] Manz F. (2007): Hydration and dinase in Journal of the American College of Nutrition, 26 (5). Pp. 535– 541.

[5] Viz CREDOC (Official French Statistic Bureau) (2007), IOM/NAS. Intakes for Water. Pp. 4–27.