Nejčastější a nejběžnější infekce lidského organizmu jsou infekce dýchacích cest. Vysvětlení je jednoduché: dýchací cesta je celoživotně otevřena (začíná nosem) a každý člověk musí nepřetržitě dýchat. Takto se pak dostávají viry a bakterie na nosní sliznici nejčastěji přenosem kapénkovou infekcí z jednoho jedince na druhého.

V prvních dnech rýmy jde o virovou infekci, která oslabí obranné mechanizmy nosní sliznice ta se stane méně odolnou a proniká do ní bakteriální infekce. V začátcích obtěžuje rýma postiženého pocitem ucpáním nosu, hojnou čirou sekrecí, kýcháním a posléze pak hlenohnisavou sekrecí a zhoršením nosní průchodnosti. Na nosní sliznici vzniká nadměrné množství sekretu, které nutí postiženého k častému smrkání a utírání nosu, přidává se slzení očí a ztráta čichu. V dalších dnech se objevuje hlenohnisavá sekrece a její zasychání v předních částech nosu, hlavně v nočních hodinách a při pobytu v přetopené a suché místnosti.

Pacienti si též stěžují na bolesti hlavy a zvýšenou únavnost. U dětí, zvláště u těch nejmenších - kojenců a batolat – má rýma mnohem větší vliv na celkový stav organizmu. Dítě má vzhledem k ucpanému nosu potíže s polykáním, nedostatečné přijímaní stravy pak může vést k dehydrataci, neklidu a poruchám spánku.

Léčebně lze proti rýmě zasáhnout různými volně dostupnými prostředky v různém čase. Nejznámějším prostředkem jsou volně prodejné nosní kapky a spreje. Lze je rozdělit podle účinku na nosní sliznici do několika skupin. Nosní kapky obsahující látky, které způsobující stažení kapilár v nosní sliznici a tím její oplasknutí. Patří sem např. Sanorin, v různých koncentracích dle věku pacienta. Dále tzv. antihistaminika, což jsou látky, které působí proti určitým chemickým projevům zánětu nosní sliznice. Patří sem např. Olynth. Spreje s obsahem antibiotik, např. Bioparox, účinkují jen proti bakteriální infekci , v začátku při virové infekci jsou neúčinné. Mezi nejmodernější patří nosní spreje s obsahem kortikoidů, např. Flixonase. Jde o léčebné prostředky vázané na lékařský předpis, vyhrazené pro nejtěžší stavy a pro chronické, nejčastěji alergické rýmy.

Všechny tyto skupiny léčebných roztoků mají v dlouhodobém použití nežádoucí efekty a lze je , většinou, používat jen velmi omezenou dobu. Jejich nevýhodou je i to, že se musí dostat do styku se sliznicí, aby do ní pronikly a mohly účinkovat. Při nadměrné sekreci a zasychání sekretu v nosních dutinách se nemohou v celém rozsahu dostat na povrch sliznice a jejich účinek je omezený.

Pomoci lze v těchto případech použitím nosních sprejů s obsahem minerálních vod a mořské vody. Mezi tyto spreje patří v poslední době Physiomer, isotonický roztok mořské vody. V tomto přípravku je použita mořská voda – při výrobě se provádí její čištění, úprava koncentrace a složení. Vše tak, aby se co nejvíce přibližovala chemickým a koncentračním poměrům lidských tekutin a neměla tak nežádoucí účinky. Sprejovaní nosu dopraví jemné kapičky mořské vody na nosní sliznici, způsobí odplavení nežádoucí sekrece, změkčení a odplavení zaschlých krust a pozitivně reflexně ovlivní činnost sliznice. Již tento efekt odstranění nežádoucí sekrece je pro samočisticí schopnost nosní sliznice velmi důležitý a umožní tak proniknutí jiných léčebných nosních kapek na nosní sliznici.

Ve většině případů však již toto samotné čistící působení spreje mořské vody stačí k léčbě jednoduché rýmy. Velkou výhodou tohoto postupu je i to, že mořská voda nemá vedlejší účinky. V nadsázce lze říci, že pokud připustíme, že živost se původně rozvíjel v mořské vodě, pak je tato voda pro organizmus nejšetrnějším roztokem. Lze použít i v začátcích nemoci, vzhledem k tomu, že nemá vedlejší účinky je doporučována i preventivně pro hygienu nosních dutin.