Ke konci září již v ČR onemocnělo klíšťovou encefalitidou 501 osob, 1 případ skončil úmrtím pacienta. V roce 2007 ke stejnému datu bylo hlášeno jen 359 onemocnění klíšťovou encefalitidou.

Vyšší výskyt klíšťové encefalitidy v České republice byl zaznamenán v tradičních ohniscích nákazy, jako jsou Jižní Čechy či oblast Vysočiny, ale také došlo k aktivaci starých ohnisek nákazy - po 20 i více letech. Onemocnění klíšťovou encefalitidou se objevilo v nových oblastech, především ve vyšších nadmořských výškách. Současně se projevují i změny v sezónnosti – dochází k posunu výskytu do časných jarních měsíců (již od března) a pozdních podzimních měsíců (až do přelomu října a listopadu).

Klíšťata i ve výškách nad 1 000 m n.m.

„Zatímco ještě v osmdesátých letech minulého století byla za horní výškovou hranici považována nadmořská výška 750 m n.m., dnešní stav charakterizují naše opakované nálezy klíšťat ve volné přírodě, všech vývojových stadií, ve výškách běžně nad 1 000 m n.m., ale i ve výšce 1300 m n.m. (Jeseníky). Nejvyšší výskyt klíšťat infikovaných virem klíšťové encefalitidy byl zjištěn ve výšce 1140 m n.m., borreliemi Borrelia burgdorferi dokonce v 1270 m n.m. oboje v Krkonoších,“ uvádí RNDr. Milan Daniel, DrSc. ze Státního zdravotní ústavu v Praze. „Je třeba dodat, že v tomto nově ohroženém pásmu, od 700 do 1200 m n.m., je situována řada oblastí využívaných k rekreačním nebo pastevním účelům,“ doplňuje doktor Daniel.

Klíšťová encefalitida je nemocí volného času

Riziko onemocnění přinášejí rekreační aktivity v přírodním ohnisku. Ohroženi jsou děti i dospělí. „Nemoc u dětí je obecně mírnější, avšak těžší onemocnění se mohou objevit. S narůstajícím věkem se zvyšuje procento závažných průběhů a následků. Nemoc ohrožuje zvláště starší lidi, kteří žijí v endemické oblasti nebo tam tráví letní sezónu formou aktivního odpočinku v přírodě,“ popisuje zkušenosti pacientů s klíšťovou encefalitidou Prim. MUDr. Václav Chmelík, primář Infekčního oddělení krajské nemocnice v Českých Budějovicích a člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu. V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou jsou starší lidé ohroženi těžším klinickým průběhem, vyžadují často dlouhý pobyt na JIP a rekonvalescenci, případně končí s trvalými následky a zhoršením kvality života.

Letošní rok je z hlediska výskytu KE nadprůměrný, zájem o očkování je nedostatečný

Sledujme stručný přehled letošního výskytu klíšťové encefalitidy na našem území. Jde samozřejmě o neúplné předběžné výsledky, protože sezóna výskytu ještě zdaleka není ukončena. Do 40. týdne bylo registrováno 501 případů, tj. o 142 více než ve stejném období loňského roku. Z těchto čísel vyplývá velmi nepříznivý závěr: naše populace není dostatečně proočkována, aby se to projevilo na postupném snižování ročně hlášených případů onemocnění. V současné době je proočkovanost v populaci podle aktuálních dat GFK 17 procent (tzn. jen o 1 procento vyšší než v roce 2007).

Zvažnost onemocnění klíšťovou encefalitidou dokládá i fakt, že očkování proti klíšťové encefalitidě bylo Českou infektologickou společností zařazeno mezi doporučená očkování. Příznivou zprávou pro veřejnost je, že zdravotní pojišťovny ve zvýšené míře na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají, některé bez rozdílu věku.

Očkovat proti klíšťové encefalitidě je možné po celý rok

Výhodou očkování je, že chrání proti všem evropským subtypům nebezpečného viru. Očkovací schéma pro chladné měsíce se sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1 - 3 měsíce a třetí dávky aplikované za 5-12 měsíců po 2.dávce. Toto schéma je vhodné aplikovat v chladných měsících roku. Kdo se nestihl naočkovat v těchto měsících může využít zkrácené schéma, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První dávka je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5 – 12 měsíců po 2.dávce. Protektivní imunity u obou schémat je dosaženo přibližně po 2 týdnech po podání druhé dávky. K prvnímu přeočkování by mělo dojít po 3 letech. V případě vakcíny FSME-IMMUN všechna následující přeočkování by měla být každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval.

Příznaky a průběh nemoci

V současnosti není známa léčba klíšťové encefalitidy. Léčí se pouze příznaky onemocnění. Probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, pitím nepasterizovaného mléka nebo při odstraňování klíštat ze psů a koček. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.

V první fázi nemoci KE se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dnů uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůře, to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2-3 týdny domů, potom následuje několika měsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím. Postihneli virus kořeny míšních nervů dochází k nevratným obrnám.