Navždy spolu

Jeden polibek, ten poslední,

pošleš mi dříve, než se rozední.

A já tu sedím, pláču a přemýšlím,

zda ti vůbec lásko ještě říkat smím.

Ty jsi pryč, a já s hlavou na dlani,

myslím na tebe, a čekám svítání.

Přemýšlím o té, co mezi nás se vpletla,

a lásku k tobě mně v hlavě spletla.

Píšu ti báseň, ne dopis, snad pochopíš,

co říct ti chci, to však dávno víš.

Chtěla jsem jen tebe, lásko, mít,

jiného nebudu už takhle chtít a ctít.

Po jiných nikdy tak bláznivě, šíleně toužit,

a srdce své, snad i tvé, tím soužit.

Až tyhle řádky k tobě jednou doletí,

prosím, skonči v mém roztouženém objetí.

Chci tě hřát, líbat a líbat,

A do tvých očí se stále zblízka dívat.

Cítit tvou skrytou něhu, božský cit,

tvou hlavu, do svých dlaní, uchopit.

Jen se tak dívat, z očí do očí,

A čekat až jiskřička přeskočí.

Věř, nemám žádného jiného v srdíčku,

čekám jen na pusu od tebe… mazlíčku.