Nevyžádaná...

Neztrácej člověka z přemíry rozumu,

unikáš před city, ukrytých do svých cest.

Necháš vše osudu?

Navzdory myšlenkám,

(bylo –li toužení?)

šlapeš jen po duších,

bereš kus po kuse...

a vůbec netušíš,

že slova co nebyla,

už nikdy nemusíš

mít komu dát...