VIZE
Slyším tep času,který bije
v mých hodinách
a při pohledu na rafie
jde na mne strach.
A dlouhý stín sehnuté Parky
se na zeď promítá,
noc rozfoukaná na oharky
záclonou prosvítá.
Když temná ruka černé ženy
s nůžkami hraje si,
smrtící osud probuzený
uhodí v klávesy.
Poslední pohled na hrot tužky -
co napsat teď ?
Skomírá plamen,cvakly nůžky...
Už není zpět.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.