USA 2007

Politický thriller

V kinech od 8. listopadu 2007

Tři na první pohled nesourodé příběhy a tři američtí herci vysoké ligy se spojili v očekávaném politickém trileru na pozadí války v Afghánistánu. V časové rovině jedné hodiny se rozvíjí dějová linka okolo ambiciózního senátora Irvinga (Tom Cruise), protřelé novinářky Janine Roth (Meryl Streep) a vysokoškolského učitele politologie Dr. Maleye (Robert Redford).

Je právě deset hodin dopoledne, když si senátor Irving (skvěle podaný Tomem Cruisem) pozve Janine Rothovou (vynikající Meryl Streep), aby jí poskytl unikátní rozhovor o nové válečné operaci. Washington totiž chce představit zcela jedinečnou bojovou strategii, se kterou hodlá konečně vyhrát válku. V ten samý okamžik má pohovor i Dr. Maley, a to se svým nezbedným studentem, který zdá se odvrhl politologii jako vědu čistě exaktní. A to hlavně kvůli současné rozdílnosti mezi výukou a praxí. A do třetice (v tomto snímku všeho dobrého) patří realizátoři Irvingovy strategie, američtí vojáci Arian a Ernest, dříve ovšem také Moleyovi studenti.

Film tak rozehrává břitká konverzační dramata a naopak i akční scény, prostřednictvím nepovedeného vojenského výsadku. Při realizaci bojového plánu, který má být tím zásadním obratem v boji proti terorismu, dojde k neočekávanému obratu. A proto se mají původně idealističtí dobrovolníci přesvědčit, že vojna není kojná, na vlastní kůži. Ovšem ten, kdo jejich noční akci v afgánských horách naplánoval, naopak rozehrává partii s dravou novinářkou, sedíce v měkce vypolstrovaném koženém křesle a obklopen svými diplomy a fotkami s Bushem juniorem.

Hrdinové a zbabělci je bezpochyby zajímavý snímek, prostřednictví kterého se Redford jako režisér, pokusil vyjádřit k ožehavé soudobé mezinárodní, ale hlavně americké vojenské otázce. A nutno říct, že si nepočínal vůbec schematicky. Je jednoduché říct: válka je špatná nebo válka je dobrá. Je také nutné všechna tvrzení zdůvodnit, čehož si je Redford vědom do té míry, že předkládá jen vysvětlení samotná. Názor si pak může vytvořit každý sám. Ovšem jinou otázkou je, zda diváci film posoudí tak, jak sám režisér zamýšlel nebo úplně naopak.

Film nepostrádá napínavé slovní konfrontace a složitější charakteristiky jednotlivých postav, ale někdy je až příliš „americký“. Tím myslím, že Američané ještě pořád rádi slyší velká slova jako demokracie, svoboda, vlast, závazek apod., a nevadí jim ani jejich časté opakování (nejlépe v každém vládním projevu). Snímek si také pomáhá klasickým americkým klíše viz. rozsáhlé vojenské hřbitovy a nad nim líně povlávající hvězdnatá vlajka. Anebo líně povlávající hvězdnatá vlajka kdekoliv.

Třebaže se „Hrdiny“ propírané sporné otázky řeší i ve skutečnosti, přesto dokáže Redford tnout do živého. Film zobrazuje, že Američané rádi řeší mezinárodní problémy (viz. výsadek typu: obsadíte nejvyšší bod, získáte strategickou výhodu a nakopeme ty Taliby do prdele) ukazuje také, že mají svoje vnitrostátní problémy. A to nemalé (počínaje tolik diskutovaným zdravotnictví a sociální problematikou vůbec), přesto to většinu běžných amíků nezajímá. Navíc také dost přesně odhaluje důvod, proč USA válku nemůže prohrát a proč je schopna obětovat cokoliv a kohokoliv.

A závěrem snad jen, že i přestože jsou odpovědi na celou tuto problematiku značně složité a nejednoznačné, je dobře, že někdo pokládá otázky. Je třeba, aby si každý identifikoval, kdo je hrdina a kdo zbabělec. Kteří z nás jsou lvi a kdo jehňátka (viz. výstižnější anglický název Lions for Lambs). A kdo nakonec rozhoduje: lvi za ovce nebo ovce o lvech?

www.bontonfilm.cz