Česká republika (obdobně jako celá střední Evropa) se řadí mezi země s poměrně hojným výskytem infikovaných klíšťat. Každý rok máme hlášeno něco mezi 500 a 700 případy onemocnění klíšťovou encefalitidou, přičemž křivka množství případů postupně stoupá.

Pokud jste se letos rozhodli strávit svoji dovolenou v českých luzích a hájích, možná by nebylo úplně od věci seznámit se s dlouhodobě nejrizikovějšími oblastmi výskytu klíšťat infikovaných klíšťovou encefalitidou (KE) a Lymeskou borreliózou (LB).

Ve skutečnosti se s infikovaným klíštětem u nás můžete setkat téměř kdekoli. Vzhledem k oteplování se horní hranice výskytu těchto členovců posunula za několik posledních let ze 750 na 1100–1200 metrů nad mořem. Tím se klíšťata dostala i do jimi dosud neobydlených horských oblastí. Na druhou stranu nejsou výjimkou ani případy nákazy z městských parků.

Mezi nejrizikovější oblasti jsou řazena povodí řek, jako je Berounka, Sázava, Vltava nebo Dyje. Zdejší listnaté dubohabrové nebo bukové lesy s travními porosty, mnoha křovinami a loukami jsou pro klíšťata optimálním prostředím. Z toho vyplývá, že v loňském roce byl největší výskyt případů onemocnění KE (45 %) hlášen právě ze Středočeského a Jihomoravského kraje. Naproti tomu téměř třetina případů onemocnění LB pocházela z Ústeckého kraje.

Zvýšený výskyt infikovaných klíšťat se dá předpokládat v následujících oblastech:

Středočeský kraj a hlavní město Praha – Berounsko, Příbramsko, Praha a okolí, Benešovsko

Královéhradecký kraj – Královéhradecko

Severočeský kraj – Děčínsko, okolí Ústí nad Labem

Plzeňský kraj – severní Plzeňsko, Klatovsko, Rokycansko

Jihočeský kraj – Strakonicko, Českokrumlovsko, Českobudějovicko, Písecko, Táborsko, Jindřichohradecko

Kraj Vysočina – Žďársko, Jihlavsko, Třebíčsko

Jihomoravský kraj – okolí Brna, Blansko, Znojemsko

Olomoucký kraj – Olomoucko, Šumpersko, okolí Jeseníku, Prostějovsko

Moravskoslezský kraj – Opavsko, Ostravsko, Bruntálsko

V posledních letech probíhá celostátní mapování výskytu klíšťat a ohnisek KE, LB a dalších případných klíšťaty přenášených původců nákazy. Za tímto účelem se spojilo několik výzkumných institucí a připravilo společný projekt. Výsledkem by měla být mapa přehledně podávající informace podložené vědeckým výzkumem k užití odbornou i širokou veřejností.