To už říkávaly naše babičky. Jako dítě jsem to nechápala, ale život mě několikrát poučil, že toto pořekadlo má hluboké kořeny a životní moudro.

Někdy z pusy vypustíme slova, aniž by jsme přemýšlely o jejich důsledku. To je ale potom už pozdě, protože nejdou vzít zpět. Mnohdy to napraví omluva, nebo vysvětlení a trapné „já jsem to tak nemyslela.“ V tu chvíli by si člověk dal nejraději pár facek.

Jindy jsme zase tak upovídané, že stále do svého protějšku vrtáme a vrtáme, že se dozvíme i něco, co jsme slyšet vůbec nikdy nechtěly. A potom nám taková slova nahlodávají naše sebevědomí, jsou důvodem k hádkám a podezírání a osočování.

Jako malou ukázkou je příklad rozhovoru ženy s mužem, který je rozesílán po netu.

Proto nesmíme zapomínat, že pořekadlo Mlčeti zlato, mluviti stříbro stále platí a bude platit.

„No jo, ale my ženy jsme stále nepoučitelné.“

Ukázka :

zdroj internet

Složitý rozhovor se ženou

Aneb rada pro muže: Nepouštějte se se ženou do složitých hovorů

Žena : „Co bys dělal, kdybych umřela? Oženil by ses znovu?“

Muž: „Určitě ne!“

Žena : „Proč ne – nelíbí se ti manželství?“

Muž: „Samozřejmě líbí.“

Žena: !Tak proč by ses neoženil znova?“

Muž: „No, tak jo, oženil.“

Žena: „Opravdu?“ (Tváří se ublíženě)

Muž: (Slyšitelně vzdychne)

Žena: „Spal bys s ní v naší posteli?“

Muž: „Kde jinde bychom spali?“

Žena: „Sundal bys moje fotky a místo nich pověsil její?“

Muž: „Tak to by asi bylo správné.“

Žena: „A dovolil bys jí, aby hrála mými golfovými holemi?“

Muž: !Ty jsou jí k ničemu, ona je levák.“

Žena: ……….ticho……………

Muž: „A do ……. .“