Ono to není zase tak dávno, co se přihodilo mě, může se přihodit jakémukoli muži, který hledá dívku přes seznamku. Tak jsem před lety dospěl k názoru, že být sám asi není to pravé ořechové, i když člověk sám vlastně nikdy nebyl, přece jenom žena se kterou bych trávil svůj život prostě chyběla.

Moc jsem nikam nechodil a tak seznámení nebylo tak jednoduché jak by se snad zdálo a tak hurá do inzerátů, a to na radu kamaráda. Sepsat to nebyl problém, to bylo šupem a protože sem tam i zkušenost se ženami byla, tak jsem inzerát napsal tak, aby zabral. To znamená útok na city a popsat se jako domácí kutil, něžný,milující děti, dobře vydělávající a toužící po opravdové lásce. Zdaleka jsem netušil, jakou odezvu inzerát bude mít u žen. Dostal jsem asi 200 odpovědí, od blondýn až po černovlasé,hubené a silnější, mlaďoučké až po již odrostlejší. No jo, ale co s tím? Schůzky s 200 ženami jsem se bál uskutečnit a tak nastala dlouhá korespondence.

Sítem prošlo deset žen a tak jsem se vydal na schůzky. Ve většině případech to bylo někde ve vinárně, nebo kavárně. Samozřejmě jsem se nafintil abych jó dobře vypadal a hurá na rande. Jasně, že zpočátku se hovor točil kolem toho proč inzerát a jaké mám představy a zda chci děti, kde bydlím, zda ve vile nebo v bytě OÚ a dokonce se mě jedna ptala, jestli vůbec bydlím, v domnění, že hledám ženu s bytem. Abych pravdu řekl, většina těch žen chtěla vlastně majetek a přepych a někoho kdo by se o ně staral. Proč myslím? No, těžko si myslet něco jiného, když celé debaty vedly a nepustily mě ke slovu, a to jen o autech a jestli mám a jaké, kolik vydělávám, jestli kupuji dárky a jaké, zda bych chtěl aby pracovala, atd. Navíc jejich prezentace byla o známostech a o tom kterého zpěváka či herce osobně znají, že by nedokázaly žít z deseti tisíc na měsíc, parfémy jedině Dior, oblečení od Versaceho. Dostával jsem komplexy méněcennosti a malosti. Horší to bylo jim vysvětlit, že o to mě nejde, že bych rád normální hodnou holku a společně aby jsme byli spokojeni. Na otázky jestli mě zaujaly, jsem reagoval upřímně ... že moc ne, a že mám představu asi jinou. Dvě ale byly trochu jiné a milé, příjemné a hezké a tak jsem se rozhodl pro tu jednu.

Jmenovala se Jana. Hezká, šarm, vzdělaná a jediná, která poděkovala za to, že jsem za ni zaplatil útratu. Abych nezapomněl na jednu skutečnost, tak všechny trvaly na setkání v podniku a dávali si "do trumpety", ale při placení to nechaly na mě a poděkovat, to se nepodařilo ani jedné - zřejmě proto, že se domnívaly, že je to jaksi povinnost chlapa. Jana zapůsobila, majetek ji nezajímal, preferovala osobní potřebu dávat lásku a něhu, zájmy měla všeobecné a přehled ve všem slušný, nikam netlačila a byla viditelně rozhodnuta to se mnou zkusit. Protože navíc byla velmi hezká, byla ruka v rukávě a dívka mých snů byla vedle mě. Pár schůzek a všechny nádherné a rodila se láska jako trám. Divadla, koncerty, společnost, vše na úrovni a já se mohl přetrhnout - jen jsem ji zaslechl v telefonu - abych ji viděl. Erotika ta byla nádherná a vášnivá, plná silných emocí.

Po několika měsících jsme se dohodly, že spolu chceme i žít a tak na její naléhání jsem se k ní přestěhoval a opět spokojenost na obou stranách. To že byla naprosto soběstačná, mě zpočátku i vyhovovalo, a to že pracuje jako barmanka v nočním klubu, jsem bral normálně a ani ve snu by mě nenapadlo, že je to trochu jinak. To že utrácela desítky tisíc za oblečení, jsem ani moc nevnímal. To, že občas přišly na návštěvu dívky o jejichž práci nechtěla mluvit, mě nevadilo, dávala mě drahé dárky, byl jsem slepý a hluchý. No jo, ale já za ní nesměl do práce, protože vedoucí si nepřál, jak říkala, aby za zaměstnanci chodili návštěvy. Jednou mě to ale nedalo a vydal jsem se do podniku, kde pracovala.

To, že to byl noční klub jsem věděl, ale že erotický to mě nenapadlo. To jsem poznal až na místě. Vstoupil jsem a několik dívek se hned nabídlo, že mě budou dělat společnost a tak jsem odmítl protože důvodem mé návštěvy nebylo se bavit, ale vidět svou milou při práci. Nikde jsem ji ale neviděl a proto jsem se ptal kde je a jedna z dívek mě sdělila, že na pokoji a abych počkal, že za chvíli přijde. Přišla a nevšimla si mě, bylo tam šero. To co jsem viděl a slyšel mě vzalo dech a úzkost ovládla moje tělo. Těžko se to dá popsat, ale nepřeji ten pocit nikomu. Přišla s tlustým nechutným chlapem a držela se ho a hladila ho. Nejen to, ale prosila ať ještě přijde, že to bylo fajn a jestli chce že vezme ještě jednu dívku a půjdou na pokoj ve třech. Následně ho opustila a šla mezi dívky, kde začala vykládat, jak dnes vydělala a slovník jsem nechápal. Najednou ztuhla, protože jí dívky řekli, že tam na ni někdo čeká a viděla mě. Nejen, že mě vynadala a navíc ještě vyhodila . Vrátil jsem se domů a nechápal, zničen jsem usnul. Ráno přijela a byla úplně jiná, hrubá, sprostá. Vyčítala mě, že jsem tam neměl chodit, a že má právo také na lásku, že to dělá jen kvůli penězům a že cit v tom není. Představa s kolika muži byla, mě ničila a i když jsem k ní cítil hodně, věděl jsem, že je to konec protože bych nedokázal žít s ní a vědomím, že denně chodí do bordelu. Zklamání veliké a současně i lítost. Řekl jsem že odejdu a to byl šok, protože jsem dostal facku a nadávky neměli konce, výčitky, že jezdím jejím autem, bydlím v jejím bytě a že věci co mě koupila mě byly dobré. Útoky na tělo a psychiku. Křičela, že ostatní chlapi by byli rádi kdyby ji měli a že se mnou byla jen proto aby nebyla sama a mohla někoho milovat. Odešel jsem.

Po měsíci přišla s tím, že už to nedělá a že má dost peněz a že nemusím nic dělat a jen ať jsem s ní. Plakala. Nešlo to. Možná kdybych byl otrlý a chtěl se na její úkor mít dobře, bylo by to pro mě i vyhovující, ale tak otrlý jsem nebyl. Miloval jsem ji moc, ale věděl jsem, že v hlouby bych ji to stále vyčítal a nerad jsem ji opustil. Později jsem ji viděl v různých podnicích kde opilá sedala chlapům na klín, pak začala fetovat a co vím , byla i těhotná a dítě dala do pěstounské péče. Známí co ji viděli a hovořili s ní, říkali, že o mě stále mluvila. Dnes když si vzpomenu, říkám si že jí byla veliká škoda, měla v sobě cosi, co některým ženám chybí, ženskost a živelnost. Byla vychována v dětském domově a v 18-ti letech odešla do světa bez prostředků a kamarádka ji přivedla k prostituci protože to neslo. Zvykla si ... Byla zvyklá na chladný přístup od mužů a protože byla žena objevila se zcela zákonitě i touha mít někoho ráda a byla by ochotna pro to udělat cokoli i za cenu, že si vlastně chlapa bude kupovat, tak jako ji si kupovali muži.

Okolo sebe vidím mladé a krásné dívky a představa, že se některé živí prostitucí ve mě vyvolává lítost, ne pohrdání. Víte, oni ty holky v tom bordelu jsou především ženy a některé hodně citlivé a znalé mužské ješitnosti a slabin. Myslím, že by byly leckdy daleko lepšími manželkami než Ty o kterých si to možná myslíme. Brání nám v tom vědomí, že je jen prostitutka. Co Vy víte pánové o ženách? Nechováte se ke svým ženám někdy jako k prostitutkám? Chladně bez citu? Vážíte si lásky kterou Vám dávají? Ruku na srdce!

autor:Jiří Šivák